Metodický dokument

Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi (2011)
The EU Energy Policy: Engaging with Partners beyond Our Borders (2011)

Téma: Správa věcí veřejných a územní rozvoj Udržitelná spotřeba a výroba

Gestor: EVROPSKÁ UNIE / European Union

Popis dokumentu: Ve svých vztazích s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi může EU významně přispět k hospodářskému rozvoji a zmírňování chudoby tím, že ve své rozvojové politice stanoví jako prioritu udržitelnou energii a přístup k ní. EU má jedinečné postavení k tomu, aby mohla prosazovat reformní opatření, rozvoj infrastruktury a udržitelné energetické politiky a zároveň se zabývat touto hlavní překážkou rozvoje.

Tato partnerství a působení EU na světových fórech, např. v rámci G-20, musí podporovat rovněž udržitelnější energetické politiky ve třetích zemích a současně zlepšit transparentnost trhů a zmírnit výkyvy na mezinárodních trzích a usilovat o to, aby byl světový trh s energií méně citlivý na šoky a narušení v oblasti dodávek. Tímto způsobem by politika měla pomoci posílit odolnost EU vůči vnějším událostem v energetice.

Ke stažení:
Dokument ke stažení [202.4 kB, PDF]

English version [83.9 kB, PDF]

Indikátory v metodickém dokumentu

Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi (2011)

1. BUDOVÁNÍ VNĚJŠÍHO ROZMĚRU VNITŘNÍHO TRHU EU S ENERGIÍ

1.1 Koordinace na vnitřním trhu: zvýšení vlivu EU a členských států

1.1.1 Vytvoření mechanismu pro zajištění větší transparentnosti a výměny informací o dvoustranných energetických dohodách členských států se třetími zeměmi

1.1.2 V případě potřeby sjednání dohod se třetími zeměmi na úrovni EU za účelem dosažení hlavních cílů EU, například k usnadnění rozsáhlých infrastrukturních projektů

1.2 Integrace sítě: diverzifikace zdrojů dodávek a tras

1.2.1 Sledování provádění hlavních infrastrukturních projektů stanovených ve sdělení Komise o „prioritách energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období“

1.2.2 Diverzifikace zdrojů dodávek zemního plynu i ropy a tras, včetně urychleného otevření jižního koridoru

1.2.3 Podpora dlouhodobé provozuschopnosti a nepřetržitého fungování stávající infrastruktury pro dodávky ropy a plynu na východě a podpora obnovy ukrajinské plynárenské přepravní soustavy do roku 2020

1.2.4 Rozvinutí třístranné spolupráce na politické i úřední úrovni s Ruskem a Ukrajinou v zájmu zajištění stabilních a nepřerušovaných dodávek plynu východním koridorem

1.2.5 Podpora spolupráce se zeměmi z jižního Středomoří na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména v rámci středomořského solárního programu, se zahájením pilotních projektů týkajících se solárních systémů v roce 2011–2012

1.3 Integrace trhu se sousedními státy: komplexní, avšak rozdílný přístup

1.3.1 Ukončení jednání se Švýcarskem v souladu s přijatými směrnicemi pro jednání, přičemž cílem je úplná integrace trhů s elektřinou

1.3.2 Zvýšení spolupráce v oblasti energetiky se zeměmi, které se nacházejí v procesu přístupu k EU

1.3.3 Prohloubení a prodloužení platnosti Smlouvy o Energetickém společenství na období po roce 2016 a zaměření se na její účinné provádění

1.3.4 Návrh partnerům na vytvoření regionálního energetického partnerství EU s jižním Středomořím , které se bude zpočátku zaměřovat na rozvoj trhu s elektřinou a s energií z obnovitelných zdrojů v těchto zemích, a to do roku 2020

1.3.5 Vybízení třetích zemí k provádění ambiciózních politik v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a určování cen uhlíku a současně zajištění rovných podmínek v odvětví energetiky

1.4 Dialog EU a Ruska o energetice: od partnerství k integraci

1.4.1 Jako prioritní záležitost zintenzívnění jednání o energetických aspektech nové dohody

1.4.2 Urychlená realizace partnerství EU-Rusko pro modernizaci s konkrétními společnými projekty v oblasti čistých a účinných energetických technologií, výzkumu a inovací

1.4.3 Práce s Ruskem na plnění energetického plánu EU 2050

1.4.4 Uzavření technické dohody mezi EU, Ruskem a Běloruskem o technických pravidlech řízení elektrických sítí v Pobaltí

2. POSÍLENÍ PARTNERSTVÍ PRO ZAJIŠTĚNOU, BEZPEČNOU, UDRŽITELNOU A KONKURENCESCHOPNOU ENERGETIKU

2.1 Partnerství s dodavateli energie

2.1.1 Prohloubení stávajících dialogů s hlavními dodavateli energie a rozšíření nových dialogů s rozvíjejícími se výrobci energie s cílem zahrnout do nich například energii z obnovitelných zdrojů a LNG

2.1.2 Větší zaměření se na řádnou energetickou správu a investice do energetiky, udržitelnou energetiku a energetickou účinnost ve všech dialozích

2.2 Partnerství s průmyslovými zeměmi a rychle rostoucími ekonomikami

2.2.1 Vyzvání USA, Japonska a dalších průmyslových partnerských zemí, aby spojily své úsilí s EU s cílem urychlit vypracování ambiciózních politik v oblasti nízkouhlíkových technologií a energetické účinnosti, včetně spolupráce v oblasti regulace...

2.2.2 Vypracování dlouhodobých plánů pro nízkouhlíkovou energetiku s hlavními partnery, jako jsou USA a Japonsko, na podporu technologické, výzkumné a průmyslové spolupráce

2.2.3 Navržení trojstranné iniciativy s Japonskem a USA týkající se výzkumu kritických materiálů pro použití v energetice, zejména v oblastech, v nichž existují velké technologické výzvy, jako je nahrazení vzácných zemin

2.2.4 Uplatňování zásady vzájemnosti ve vědecko-technické spolupráci EU související s energetikou, jak se předpokládá v rámci iniciativy Unie inovací25; zlepšení spolupráce mezi energetickými laboratořemi USA a laboratořemi v EU, včetně...

2.2.5 - Vypracování společného přístupu EU a členských států vůči Číně, Indii, Brazílii a Jižní Africe na podporu politik a technologií v oblasti nízkouhlíkové energetiky a řízení poptávky a ke zlepšení stávajících dvoustranných dialogů s cílem...

2.3 Stálý a předvídatelný rámec pro obchod a investice

2.3.1 Podpora Konference energetické charty při opětovném zaměření její práce na hlavní mandát konference v oblasti obchodu, tranzitu a investic a při rozšiřování její zeměpisné oblasti působnosti

2.3.2 Požadování systematické účasti průmyslu v dialozích EU se strategickými partnerskými zeměmi o energetice, a to i prostřednictvím zřízení tematicky zaměřeného obchodního fóra

2.4 Prosazování nejvyšších norem v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a ochrany životního prostředí na celosvětové úrovni

2.4.1 Rozšíření posuzování jaderné bezpečnosti na země sousedící s EU a posílení spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti k podpoře sbližování regulačního rámce a norem

2.4.2 Přezkum využívání dohod Euratomu a případně rozšíření jejich oblasti působnosti na otázky týkající se dodávek jaderného paliva, jaderného odpadu, bezpečnostních norem, jaderného výzkumu a finanční pomoci při technické spolupráci

2.4.3 Prosazování mezinárodních právně závazných norem jaderné bezpečnosti v mnohostranných jednáních, včetně v rámci MAAE

2.4.4 Usnadnění vytvoření fóra pro regionální spolupráci orgánů dohledu nad pobřežními vodami v návaznosti na zkušenosti s Fórem orgánů dohledu nad pobřežními vodami v Severním moři

2.4.5 Zřízení fóra s partnery ze Středomoří, kteří o to projeví zájem, s cílem aktivně prosazovat v této oblasti nejvyšší normy bezpečnosti těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách

2.4.6 Řešení otázek týkajících se bezpečnosti v pobřežních vodách s producenty uhlovodíků v rámci OPEC

3. ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU ROZVOJOVÝCH ZEMÍ K UDRŽITELNÉ ENERGII

3.1 3.1.1 Zvýšení úsilí o dosažení cílů partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti energetiky týkajících se spolehlivých a zabezpečených dodávek energie a většího přístupu k udržitelným energetickým službám, které byly schváleny ministry EU...

3.1.2 Mobilizace opatření na regionální úrovni v rozvojových zemích, zejména v Africe, s cílem reformovat právní a regulační rámec za účelem vytvoření tržních podmínek, které přilákají investice soukromého sektoru a zlepší regionální obchod s energií

3.1.3 Uvolnění více zdrojů z rozvojové pomoci EU s cílem urychlit investiční projekty v malém měřítku zaměřené na zlepšení přístupu k energetickým službám ve venkovských oblastech i projekty ve větším měřítku zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti energetiky

3.1.4 Začleňování energetiky do všech nástrojů rozvojové politiky EU a přizpůsobení programů podpory a finančních nástrojů zvláštním potřebám daného odvětví upřednostněním rozvoje kapacit a přenosu technologií, a to také prostřednictvím výzkumu...

3.1.5 Usnadnění přístupu nejméně rozvinutých zemí k financování opatření v oblasti klimatu, zejména přispěním k definici nového mechanismu čistého rozvoje, který bude více přizpůsoben potřebám v oblasti přístupu k energii a udržitelnému rozvoji, při...

4. LEPŠÍ PROSAZOVÁNÍ POLITIK EU ZA JEJÍMI HRANICEMI

4.1 Strategický přístup k energetickým partnerstvím

4.2 Lepší koordinace mezi členskými státy

4.2.1 Zřízení strategické skupiny pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky

4.2.2 Prosazování konkrétních opatření týkajících se bezpečnosti těžby v pobřežních vodách, jaderné bezpečnosti a strategií rozvoje založeného na nízkých emisích v agendě skupin G8/G-20 v oblasti energetiky, a spolupráce...

4.2.3 Využití dalších synergií s prací Mezinárodní energetické agentury v oblasti energetických prognóz, při analýze trhu a technologické spolupráci

4.2.4 Zajištění aktivní účasti EU a její vedoucí úlohy v diskusi o světové energetické správě prostřednictvím její řádné účasti v příslušných mezinárodních energetických iniciativách a rámcích

4.3 Optimalizace vnější pomoci EU v odvětví energetiky

4.3.1 Začlenění „energetické bezpečnosti, přístupu k energii a udržitelnosti energetiky“ do EU pro vnější financování pro období po roce 2013

4.3.2 Prosazování sladění nástrojů evropských finančních institucí s prioritami vnější energetické politiky EU s cílem zlepšit zviditelnění a zvýšit dopad počínání EU ve třetích zemích

4.3.3 Vytvoření nástroje pro sdílení informací, který bude určen k shromažďování a poskytování příslušných údajů o energetických programech a projektech EU a členských států ve třetích zemích