• naše weby..
  • ..
  • .

Mozaika metodik a indikátorů udržitelného rozvoje

☰

Mozaika

Weby NSZM

Healthy Cities CZ

Mozaika metodiky a indikátory
udržitelného rozvoje

Metodický dokument

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství 2016-2025

Téma: Životní prostředí
Zpracovatel/garant: Miroslav Novák

Popis dokumentu: Státní program představuje klíčovou národní strategii pro oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) i poradenství (EP) s vizemi, cíli a opatřeními, na nichž se vedle orgánů státní správy podílejí mj. kraje, obce a města, školy, včetně škol vysokých, střediska ekologické výchovy a ekologické poradny i neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, muzea, zoo, botanické zahrady, knihovny. V praxi bude fungovat i jako metodická podpora pro EVVO koncepce krajů a měst.

Ke stažení:
Dokument ke stažení [624.3 kB, PDF]

Indikátory v metodickém dokumentu

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství 2016-2025
1. Udržitelnost systému a prostředí pro EVVO a EP
1.1. Instituce a lidé EVVO a EP má pevné zázemí a zakotvení v klíčových institucích veřejného a neziskového sektoru zodpovědných za EVVO a EP či zaměřených na EVVO a EP, zejména ve veřejné správě na všech úrovních, ve školách všech stupňů a ve specializovaných pracovištích EVVO a EP (jako jsou např. střediska ekologické výchovy, ekologické poradny, domy přírody, návštěvnická střediska) a dále v pestrém spektru dalších výchovně vzdělávacích, osvětových a kulturních institucí. Pracovníci v EVVO a EP mají v oboru dlouhodobou pracovní perspektivu, zapojují se do specifického celoživotního vzdělávání a jejich práce je oceňována a odměňována.
1.1.1 – S výjimkou kategorií pedagogických pracovníků uvedených v §2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, definovat pozice v oblasti EVVO a EP v rámci národní soustavy povolání.
1.1.2 – Zajistit na MŽP a MŠMT a v jejich přímo řízených institucích, případně v dalších organizacích státní správy (např. AOPK ČR, SNP), dostatečné personální kapacity v oblasti EVVO a EP.
1.1.3 – Motivovat školy všech stupňů a školská zařízení k ustavování a výkonu funkce koordinátorů environmentální výchovy.
1.1.4 – Podporovat existenci a rozvoj specializovaných zařízení pro EVVO a EP (středisek ekologické výchovy, ekoporaden, domů přírody, návštěvnických středisek, středisek při školách a školských zařízeních apod.)
1.1.5 – Vytvářet prostředí pro stabilizaci pracovníků v oblasti EVVO a EP a motivovat je oceňováním kvalitních výsledků a přínosu jejich činnosti.
1.2 – Dokumenty EVVO a EP je součástí národní legislativy, je stabilně a bezpečně zakotveno v zákonech, navazujících právních předpisech a programových a vzdělávacích dokumentech veřejné správy.
1.2.1 – Konkretizovat SP EVVO a EP akčními plány EVVO a EP (AP EVVO a EP), schvalovanými vládou ČR a zaměřenými na dosažitelné krátkodobé cíle.
1.2.2 – Aktualizovat SP EVVO a EP nejpozději v roce 2025 pro další období. Vyhodnocovat SP EVVO a EP cyklicky prostřednictvím plnění akčních plánů EVVO a EP. V rámci vyhodnocení akčních plánů analyzovat i uplatnění relevantních témat (viz Strategická oblast 5) a navrhnout jejich případnou aktualizaci.
1.2.3 – Zajistit efektivní zakotvení a zařazení EVVO a EP v relevantních resortních dokumentech MŽP a MŠMT (např. Státní politice životního prostředí, Zprávě o životním prostředí České republiky, Statistické ročence ŽP, případně ve složkových politikách MŽP), ve strategických, programových a vzdělávacích dokumentech v oblasti školního i mimoškolního vzdělávání na všech úrovních.
1.2.4 – Zajistit účast expertů na EVVO a EP při projednávání, přípravě a naplňování národních, krajských a regionálních strategií a politik v oblasti vzdělávání (od národní Strategie vzdělávání přes případné úpravy Rámcových vzdělávacích programů, Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy na národní a krajské úrovni až po Místní akční plány ve vzdělávání).
1.3 – Programy a prostorové a materiální zázemí Je systematicky udržován a podporován rozvoj dlouhodobých, stabilních programů EVVO a EP („pilířů EVVO a EP“), u nichž je již prokázána či průběžně ověřována jejich kvalita a poptávka po nich. Pro takové programy jsou dostupné dlouhodobé formy financování namísto krátkodobých grantů, které pro jejich udržení a rozvoj nejsou vhodné. Pro EVVO a EP je vybudováno, udržováno a efektivně využíváno dostatečné prostorové a materiální zázemí (včetně vzdělávacích areálů), které vyváženě pokrývá území ČR. Tato síť vzdělávacích areálů je průběžně udržována, obnovována a dle vývoje potřeb doplňována. Jedná se např. o specializované pozemky, budovy a další prostory (vzdělávací a poradenská centra, táborové základny, specializované učebny, zahrady, městské a příměstské parky, interpretační celky jako expozice a stezky) a jejich odpovídající vybavení (pomůcky, techniku všeho druhu, vybavení pro výuku) i související provoz (ubytování, stravování, dopravu apod.).
1.3.1 – Identifikovat programové „pilíře“ EVVO a EP, které jsou dlouhodobě realizované, o něž existuje dlouhodobý zájem mezi cílovými skupinami – školami a dospělou veřejností – a které hodnotí svou činnost a dopad, výběr aktualizovat v cca tříletých cyklech a pro tyto pilíře vytvořit a trvale rozvíjet programy dlouhodobé podpory.
1.3.2 – Vyhodnocovat udržitelnost a využití vybudované infrastruktury pro EVVO a EP, připravit investiční programy na její údržbu, opravy, rozvoj a doplnění sítě EVVO a EP, s důrazem na zajištění úprav vedoucích k příkladnému ekologicky šetrnému provozu.
2. Kvalita, diverzita a inovace v EVVO a EP
2.1 – Výzkum v EVVO a EP a pro EVVO a EPProbíhá a rozvíjí se odborná diskuze, včetně mezinárodní spolupráce, a probíhají projekty výzkumu, vývoje a inovací zaměřené na zkvalitňování metod a obsahu EVVO a EP.
2.1.1 – Podporovat výzkum v oblasti potřebnosti EVVO a EP – např. vliv kontaktu s přírodou na kompetence, postoje a environmentální gramotnost veřejnosti, dále pak výzkum v oblasti pedagogických a didaktických přístupů, evaluací (vyhodnocování metod) a vývoje nových postupů EVVO a EP. Podporovat přenášení výsledků výzkumu do praxe.
2.1.2 – Podporovat šíření výsledků výzkumu prostřednictvím odborných konferencí, vydávání odborných periodik a spolupráce se zahraničím zaměřené na výsledky výzkumu v EVVO a EP a pro EVVO a EP
2.2 – Znalostní báze Jsou dostupné aktuální zdroje dat o životním prostředí a environmentálních problémech, pracovníci v EVVO a EP je znají a využívají pro účely programů EVVO a EP. Informace potřebné pro EVVO a EP jsou veřejně dostupné jako otevřená data.
2.2.1 – Zajistit mapování existujících otevřených portálů, databází, knihoven relevantních pro EVVO a EP (s daty o životním prostředí, environmentálních problémech).
2.2.2 – Podporovat vytváření, propojování a zpřístupňování otevřených informačních zdrojů a jejich využívání ve vzdělávání poskytovatelů EVVO a EP.
2.3 – Standardy kvality a certifikace služeb EVVO a EP Jsou popsány standardy kvality v EVVO a EP a poskytovatelé služeb EVVO a EP mají možnost projít certifikací ověřující předpoklady kvality jejich služeb.
2.3.1 – Podpořit vytvoření standardů kvality a standardizačních systémů pro služby EVVO a EP, ověřování práce s nimi a dobrovolné zavádění do praxe – na úrovni standardů vzdělavatelů, programů, organizací (zejména středisek ekologické výchovy a ekologických poraden).
2.4 – Vzdělávání poskytovatelů EVVO a EP Je zajištěna dostupnost (dostatek příležitostí) kvalitního vzdělávání v metodách a tématech EVVO a EP pro jednotlivé typy poskytovatelů EVVO a EP (lektorů, pedagogů) a rozvíjí se nové vzdělávací přístupy včetně využívání možností otevřeného vzdělávání.
2.4.1 – Podporovat vzdělávání poskytovatelů EVVO a EP, lektorů organizací EVVO a EP.
2.4.2 – Podpořit rozšíření a zkvalitnění pregraduálního a dalšího vzdělávání v EVVO učitelů (pedagogických pracovníků) i dalších pracovníků ve formálním i neformálním vzdělávání – zvýšení podílu praktického výcviku v terénu, v praxi a v zařízeních specializovaných na EVVO, inovace obsahu v metodách a v tématech, týkajících se udržitelného rozvoje, potřebných proměn lidských nároků na přírodu a životní prostředí i přizpůsobování globálním změnám.
2.4.3 – Podporovat dostupnou a kvalitní nabídku specializačních studií pro školní koordinátory EV (včetně koordinátorů ze školských zařízení – DDM, dětských domovů) a soustředit se na dlouhodobou péči o nové a stávající koordinátory EVVO a jejich další průběžné vzdělávání (doškolování – navazující kurzy rozšiřující jejich dovednosti, mentoring, vznik oborových skupin pro sdílení zkušeností atd.)
2.5 – Monitoring a evaluace Je podporováno zavádění a rozvoj autoevaluace i vnější evaluace a vyhodnocování efektivity a dopadů, získávání dat a indikátorů o stavu EVVO a EP
2.5.1 – Podporovat vytváření evaluačních nástrojů, které usnadní realizátorům EVVO a EP identifikovat atributy kvalitní EVVO, a dobrovolné zavádění evaluací samotnými poskytovateli jimi vybranými postupy s důrazem na cyklické (průběžné) evaluace u dlouhodobějších programů a projektů EVVO a EP a na evaluace programů v rámci primárního a sekundárního vzdělávání.
2.5.2 – Zavést systematické a navzájem sjednocené a koordinované získávání dat a indikátorů o stavu EVVO a EP ze strany veřejné správy
2.6 – Nové směry V EVVO a EP je cíleně podporován prostor pro nové nápady, odlišné přístupy, vlastní řešení, alternativy, tvořivost, experimentování, hledání a prozkoumávání nových směrů.
2.6.1 – Podporovat propojování EVVO a EP se sociální oblastí (např. práce v sociální a zdravotní sféře, práce se seniory, zdravotně postiženými a jinak znevýhodněnými skupinami…). Koordinovat společný postup příslušných ministerstev (koordinace grantových programů, dohody o spolupráci), ale i na regionální a místní úrovni (propojování NNO, státních organizací a místních iniciativ v oblasti EVVO a EP a oblasti sociální).
2.6.2 – Podporovat propojování EVVO a EP a praktických programů, včetně programů v oblasti ochrany přírody, ochrany a managementu přírodních zdrojů, cestovního ruchu, kultury a památkové péče, architektury, urbanismu, zahradně-krajinářské tvorby apod. Může jít např. o činnost zoologických zahrad – zoopedagogiku, lesní pedagogiku, zahradní pedagogiku, využití botanických zahrad, muzeí, kulturních památek a aktivit, domy přírody a návštěvnická střediska, vzdělávací turistiku, „vzděbavu“ nebo „edutainment“ apod.
2.6.3 – Podporovat metodickou pestrost, alternativní, málo rozšířené či nové metodické přístupy (např. místně zakotvené učení, questing, geocaching, propojování s metodikami lesních mateřských škol, s montessori, daltonskou, waldorfskou apod. pedagogikou). Podporovat vyhledávání nových iniciativ, včetně drobných vzdělávacích a osvětových akcí a připravovat pro ně programy pravidelné krátkodobé podpory.
3. Spolupráce, síťování, propojování v EVVO a EP
3.1 – Otevřená a spolupracující veřejná správa Funguje systém strategického řízení a koordinace v oblasti EVVO a EP založený na spolupráci veřejné správy (MŽP, MŠMT, krajů, měst a obcí), vzdělávacích organizací a odborné veřejnosti. V rámci veřejné správy je zastřešován a koordinován MŽP. Veřejná správa (zejména MŽP, MŠMT a kraje) je při plánování, uskutečňování a monitorování EVVO a EP nejen otevřená připomínkám, ale sama proaktivně usiluje o zastoupení různých úhlů pohledu napříč sektory a resorty a cíleně a soustavně zapojuje všechny významné podílníky v EVVO a EP – jak formou trvalých pracovních orgánů, tak ad hoc pracovních skupin k právě řešeným tématům.
3.1.1 – Zřídit trvalý pracovní a poradní orgán pro EVVO a EP složený ze zástupců klíčových aktérů v daných oblastech – veřejné správy a realizátorů EVVO a EP (samospráv, VŠ, NNO, škol), který se podílí na přípravě a aktualizaci akčních plánů, zajišťuje komunikaci mezi jednotlivými resorty a úrovněmi veřejné správy.
3.1.2 – Zajistit funkční, efektivní a transparentní spolupráci a komunikaci v EVVO a EP v rámci veřejné správy, tzn. mezi ministerstvy (zejména MŽP a MŠMT, MZe, MZd) a kraji, případně městy, setkávání úředníků zodpovědných za agendu EVVO a EP ze všech krajů ČR, vzájemné zastoupení zástupců státní správy a dalších klíčových aktérů v resortních orgánech relevantních pro EVVO a EP.
3.1.3 – Zajistit funkční a efektivní vnitroresortní komunikaci o EVVO a EP v rámci resortů MŽP a MŠMT včetně komunikace s jimi přímo řízenými institucemi.
3.1.4 – Uzavřít a vyhodnocovat smlouvy o dlouhodobé spolupráci se strategickými partnery z řad NNO – významnými síťovými organizacemi v oblasti EVVO a EP dle usnesení vlády č. 608/15 ke Státní politice vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 až 2020.
3.1.5 – Vytvářet reprezentativně složené ad hoc pracovní skupiny (na základě analýzy potřeb) k vznikajícím dokumentům, strategiím a politikám a aktuálním řešeným tématům relevantním pro EVVO a EP – např. aktualizace RVP, akční plány SP EVVO, zastřešující kurikulární dokument, Dlouhodobý záměr vzdělávání 2020+, Strategie VUR apod.
3.2 – Partnerství a síťování Oblast EVVO a EP je provázána sítěmi překračujícími jednotlivé právní formy, metody či cílové skupiny EVVO a EP (s důrazem na co nejširší diskusi mezi dílčími oblastmi EVVO a EP) a jednotliví pracovníci i instituce EVVO a EP mají možnost zapojit se do různě širokých oborových sítí (spolupráce ve vzdělávání). Systém EVVO a EP cíleně vytváří příležitosti pro setkávání a dialog různých proudů a aktérů EVVO a EP. Různými formami a na různých úrovních umožňuje trvalou mezisektorovou, meziresortní, mezioborovou diskusi a spolupráci v EVVO a EP – jak horizontálně, tak vertikálně (např. mezi různými úrovněmi vzdělávání), včetně mezinárodní komunikace. Instituce a pracovníci v EVVO a EP sdílejí navzájem informace o činnosti tak, aby systém EVVO a EP působil co nejefektivněji – odstraňovaly se případné duplicity a protikladná působení, posilovala se schopnost „předvídat“, plánovat a připravovat se na změny.
3.2.1 – Podporovat pravidelné setkávání k EVVO a EP a sdílení zkušeností na celostátní a regionální úrovni – např. veletrhy dobré praxe, celostátní fóra (výroční konference) EVVO a EP (vytváření prostoru a komunikačních nástrojů pro živé diskuse apod.) Podporovat celostátní i regionální sítě (formální i neformální, dočasné i trvalé) realizátorů EVVO a EP – např. center EV, poraden, učitelů – a to jak sítí podobně zaměřených organizací, kde cílem je vyjasňování společné pozice a formulace strategií a požadavků, tak sítí spolupráce, kde se aktéři v rámci systému vzdělávání doplňují (např. VŠ – nižší stupně škol – NNO) – včetně zajištění návaznosti a koherence při zachování různorodosti.
3.2.2 – Podporovat sdílení informací a východisek oboru EVVO a EP formou odborných periodik a publikační činnosti.
3.3 – Mezinárodní spolupráce a síťováníOdborná veřejnost působící v EVVO a EP se aktivně inspiruje v zahraničí a zároveň usiluje o export naší dobré praxe a dobré jméno oboru v zahraničí.
3.3.1 – Rozvíjet mezinárodní kontakty, zajistit účast ČR na významných mezinárodních jednáních k EVVO a EP.
3.3.2 – Po vzoru zahraničních univerzit motivovat vysoké školy k rozvoji programů začleňujících environmentální principy a principy vzdělávání pro udržitelný rozvoj v rámci provozní a vzdělávací praxe škol.
4. Posilování postavení a porozumění EVVO a EP – propagace, PR, popularizace
4.1 – Argumentační základna Pro komunikaci ve veřejné správě i vůči veřejnosti existuje a je využívána kvalitní argumentační základna (data z výzkumů, výsledky evaluací, příklady dobré praxe).
4.1.1 – Podporovat zpřístupňování a popularizaci existujících dat, výsledků výzkumu a evaluací v oblasti významu EVVO a EP z českého i mezinárodního prostředí (převádění do formy srozumitelné pro školy, veřejnost, decizní sféru apod.)
4.1.2 – Podpořit mapování, sběr a tvorbu příkladů dobré praxe v různých oblastech a aspektech EVVO a EP – např. na straně vzdělávacích programů a jejich realizátorů, na straně koordinujících institucí a poskytovatelů podpory (města, kraje) apod.
4.2 – Efektivní prezentace v rámci veřejné správy Funguje rozvinutá, promyšlená a profesionální spolupráce a osvěta při začleňování EVVO a EP do veřejných politik a strategií.
4.2.1 – Zajistit návaznost a komplementaritu strategických dokumentů zejména v oblasti udržitelného rozvoje České republiky a vzdělávání pro udržitelný rozvoj se SP EVVO a EP.
4.2.2 – Zajistit systematickou osvětu a komunikaci vůči relevantním pracovníkům a představitelům veřejné správy zvyšující porozumění významu a pojetí EVVO a EP.
4.3 – Efektivní prezentace vůči veřejnosti Smysl a cíle EVVO a EP jsou veřejnosti komunikovány přesvědčivou, srozumitelnou, atraktivní, efektivní formou, která dbá na soulad obsahu a prostředků/formy.
4.3.1 – Vytvářet aktuální materiály přitažlivou formou představující cíle, metody, výsledky a příklady dobré praxe EVVO a EP a rozšiřovat je mezi odbornou i širokou veřejnost, ale i podnikatelskou sféru.
4.3.2 – Vytvořit a spravovat národní web k EVVO a EP se zaměřením na komunikaci významu, cílů, metod, poskytovatelů, výsledků, příkladů dobré praxe a aktuálních informací, včetně rozesílání měsíčního zpravodaje pro registrované. Ke komunikaci k danému tématu využívat i sociální sítě.
4.3.3 – Podporovat organizaci soutěží (např. Adaptační opatření, Zelená stuha, Cena české krajiny) oceňující aktivní péči o přírodu a krajinu a zajistit jejich propagaci. Využívat k environmentální osvětě veřejnosti zavedené festivaly (např. festival Ekofilm).
5. Vzdělávací cíle a relevantní témata EVVO a EP
5.1 – Systémové pokrytí vzdělávacích cílů a relevantních témat Vzdělávací cíle EVVO a EP a relevantní témata jsou zavedena do formálního i neformálního vzdělávání, v systému EVVO a EP i ve vzdělávání jednotlivce je zajištěn komplexní přístup, ucelenost, systémové pokrytí plné šíře vzdělávacích cílů i všech relevantních témat.
5.1.1 – Podporovat odbornou debatu o komplexním pojetí EVVO a EP – jeho vzdělávacích cílů, relevantních témat, očekávaných výstupů a výsledků vzdělávání apod. – obecně i specificky pro různé věkové skupiny.
5.1.2 – Provést analýzu a zajistit pokrytí všech důležitých vzdělávacích cílů a relevantních témat EVVO a jim odpovídajících obsahů vzdělávání a EP v kurikulárních dokumentech všech typů škol – od MŠ po SŠ (zastřešující kurikulární dokument a jednotlivá RVP a ŠVP).
5.1.3 – Podporovat takový přístup k EVVO a EP, který naplňuje všechny definované vzdělávací cíle, a podporovat praktické uplatnění jednotlivých relevantních témat ve výuce včetně výzkumu, evaluace a podpory příkladů dobré praxe.
5.2 – Obsahové téma – Příroda Legislativa a společenské klima podporují přímý kontakt dětí a dospělých s přírodou (zážitky, zkušenosti), neexistují zbytečné bariéry (např. legislativní v oblasti hygieny a bezpečnosti), výuka v terénu a v kontaktu s přírodou je vymezena a podporována jako plnohodnotný a nezbytný způsob vzdělávání ve školách všech stupňů i v dalších vzdělávacích zařízeních a jsou pro ni vytvořeny podmínky, jsou zachovány a rozšiřovány možnosti pro spontánní aktivity, nestrukturovaný čas dětí v přírodě.
5.2.1 – Analyzovat legislativní i nelegislativní normy v oblasti hygieny a bezpečnosti i z hlediska jejich vlivu na kontakt dětí a dospělých s přírodou.
5.2.2 – Popsat v kurikulárních dokumentech (RVP) výuku v terénu a v přímém kontaktu s přírodou jako plnohodnotný a nepominutelný způsob vzdělávání ve školách všech stupňů.
5.2.3 – Motivovat školy k úpravě školních vzdělávacích plánů tak, aby se orientovaly na kontakt žáků s přírodou.
5.2.4 – Vytvořit organizační podmínky a doporučení pro to, aby učitelé mohli bezpečně realizovat vzdělávání v přírodě s celými třídami (např. umožnit zajištění potřebného počtu pedagogů a doprovázejících osob v běžných třídách škol).
5.2.5 – Podporovat učitele, pracovníky s dětmi a mládeží a další vzdělavatele v rozvíjení, využívání a sdílení jejich didaktických a přírodovědných dovedností pro vzdělávání v terénu (využívání přímého kontaktu s přírodou pro vzdělávání) a při odbourávání mentálních bariér (např. potřeby organizovat veškerý čas dětí).
5.2.6 – Podporovat různé formy neformálního/mimoškolního a celoživotního vzdělávání a výchovy v přírodě od předškolních dětí přes teenagery, zájmové skupiny dospělých po seniory – dlouhodobou práci skupin (oddílů, kroužků, spolků) využívajících pro výchovu především pobyt v přírodě (např. na základě hnutí lesní moudrosti, turistických oddílů mládeže, skautingu apod.), činnost dalších aktérů (od mateřských center, dětských skupin, organizací dětí a mládeže přes zájmové organizace po univerzity třetího věku) zaměřenou na využití pobytu v přírodě (táborů, výletů do přírody a jiných venkovních akcí včetně akcí lesní pedagogiky) pro vzdělávání a výchovu. Podporovat využívání přírodního prostředí rodinami s dětmi pro hru, odpočinek a výchovu dětí od nejmladšího věku.. Podporovat osvětu rodičů o významu spontánních aktivit, informálního učení v rámci nestrukturovaného času dětí v přírodě.
5.2.7 – Podporovat propojování EVVO a EP s koncepty zaměřenými na vzdělávání v kontaktu s přírodou, vzdělávání o jednotlivých složkách a prvcích přírodního prostředí, na zprostředkování přírodních hodnot daného území a motivaci k jejich přímému poznávání – např. lesními školkami, interpretací přírodního a kulturního dědictví, návštěvnickými středisky, lesní pedagogikou, zoopedagogikou, lesní pedagogikou, zahradní pedagogikou, zahradní terapií apod.
5.2.8 – Podporovat spolupráci organizací činných v EVVO a EP s aktéry ochrany přírody (SNP, AOPK ČR, zoologickými a botanickými zahradami apod.) se zaměřením na porozumění potřeby ochrany vzácných druhů a společenstev, ale i hodnoty a potřeby ochrany biodiverzity, „divočiny“ a samovolných přírodních procesů, a to různými formami (vzdělávací a výchovné akce, pomoc s propagací ochrany přírody atd.)
5.2.9 – Podporovat (znovu)vytváření podnětného prostředí – příležitostí pro přímý kontakt s přírodou tam, kde chybí (ve městech), a znovuobjevení/znovuvyužití příležitostí ke kontaktu s přírodou tam, kde je příroda přirozeně na dosah (na venkově) – vznik a využívání veřejně přístupných přírodě blízkých ploch a péči o ně.
5.3 – Obsahové téma – Místo, sídlo, krajina EVVO a EP vychází z místních reálií, reaguje na potřeby místa a místního společenství (obec, město, region), prohlubuje vztah k místu a vychovává k zodpovědné správě místa. Za tím účelem využívá nástrojů místně zakotveného učení, interpretace místního přírodního, kulturního a historického dědictví a dalších přístupů vzdělávání o místě a v místě.
5.3.1 – Zadat analýzu stávající situace, shrnutí existujících dat a výsledků výzkumů a sestavení databáze příkladů dobré praxe, možností a nástrojů místně zakotveného učení a dalších forem vzdělávání v oblasti vztahu k místu.
5.3.2 – Podporovat zapojení místních a regionálních partnerů (podnikatelé, veřejná správa, NNO) do výuky k místu (místně zakotveného učení). Podporovat při místně zakotveném učení spolupráci realizátorů EVVO s odborníky – např. se stavebními inženýry, urbanisty, architekty, památkáři, krajináři, zemědělskými inženýry, lesníky, zemědělci, územními plánovači, ekology, s místními podnikateli.
5.3.3 – Podporovat zahrnutí výuky participace do systému pregraduální přípravy i do dalšího vzdělávání (příprava pedagogů a nositelů EVVO) na relevantních VŠ – fakulty pedagogické, architektury, stavební, zemědělské, lesnické, přírodovědné apod. – jako akademickou přípravu na praktické partnerství v místě.
5.3.4 – Podporovat uplatňování participativního přístupu ve školách – od škol mateřských přes základní a střední školy, ale také VŠ a VOŠ, v rámci vlastních projektů a v rámci péče o prostředí školy a jejího okolí, zapojování do rozvoje obce, uplatnění učení prostřednictvím realizace praktických veřejně prospěšných činností apod.
5.3.5 – Zavést tématiku vystavěného prostředí, veřejného prostoru, architektury, urbanismu a krajinářské tvorby do EVVO, do formálního i neformálního vzdělávání.
5.4 – Obsahové téma – Udržitelná spotřeba Spotřebitelé jsou díky propojování EVVO a EP s „environmentálně šetrnou“ praxí připraveni využívat environmentálně šetrných možností spotřeby materiálů, energií, technologií a služeb. Je rozvinuto vzdělávání a osvěta o environmentálním značení výrobků a služeb a o místní výrobě a spotřebě pro veřejnost, firmy a veřejné instituce. Funguje a ve vzdělávání je využíván environmentálně šetrný provoz veřejných institucí.
5.4.1 – Podporovat vzdělávání, výchovu, osvětu a poradenství propojené s dobrou praxí a inovacemi v místní a ekologicky šetrné spotřebě potravin („jídlo z blízka“) a dalších komodit (energií, technologií a služeb) přispívající k udržitelnosti regionu (ekonomika, společnost, zdraví, příroda a krajina) – pro veřejnost, veřejné instituce, firmy, žáky, učitele, nepedagogické pracovníky škol, např. pracovníky školních jídelen.
5.4.2 – Realizovat mediální akce/kampaně zaměřené na popularizaci místních a regionálních značení a environmentálních značení výrobků a služeb a podporovat environmentální poradenství a vzdělávání v těchto oblastech se zaměřením na schopnost vyhodnocení významu těchto značek, např. „ekologické stopy“ (přepravní vzdálenost, spotřeba energie, recyklovatelnost apod.) či „posouzení životního cyklu“ (LCA) výrobku, etického a sociálního rozměru (např. fairtradový obchod).
5.4.3 – Podporovat vzdělávání a poradenství pro výrobce a veřejnou správu zaměřené na prevenci vzniku a snižování množství odpadů a využívání recyklovaných materiálů při výrobě.
5.4.4 – Podporovat vzdělávání a poradenství v oblasti šetrného provozu veřejných institucí a podporovat iniciativy na zavádění šetrného provozu např. do škol, veřejné správy, zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb apod. a vytváření sbírek příkladů dobré praxe. Jedná se o využívání obnovitelných zdrojů, realizaci energeticky úsporných opatření, využívání šetrných forem dopravy, preferenci bioproduktů a potravin produkovaných šetrně k životnímu prostředí, předcházení vzniku odpadů a plýtvání potravinami, hospodaření s vodou a teplem v budovách apod.
5.4.5 – Podporovat vzdělávání v oblasti vlivu zemědělské produkce na životní prostředí (půda, voda, vzduch, biodiverzita, zdraví krajiny, zdraví člověka).
5.5 – Obsahová téma – Klima v souvislostechExistuje nabídka EVVO a EP umožňující, aby všechny významné cílové skupiny porozuměly příčinám změny klimatu a jejím negativním dopadům v ČR, Evropě a ve světě, měly povědomí a znalosti o mezinárodních jednáních o ochraně klimatu a kompetence pro osvojení a uskutečňování mitigačních (snižování emisí skleníkových plynů, zejména pak odklonem od využívání fosilních paliv) a adaptačních opatření (přizpůsobování se dopadům změny klimatu, zejména pak reakce na extrémní projevy počasí).
5.5.1 – Podporovat vytváření, nabídku a dlouhodobou udržitelnost vzdělávacích programů a informačních zdrojů, které jsou potřebné k pochopení příčin a dopadů/projevů změny klimatu. Programy musí být vzhledem k specifikům (nové a zároveň naléhavé téma) připravovány ve spolupráci s příslušnými experty. Metody musí být adekvátně přizpůsobeny jednotlivým cílovým skupinám tak, aby pokryly celé jejich spektrum, celou populaci – děti, žáky a studenty, učitele a vzdělavatele, pracovníky veřejné správy včetně politické reprezentace, pracovníky médií, dospělou veřejnost a napomáhaly zároveň cílovým skupinám chápat a přijímat klimatickou změnu jako existující skutečnost.
5.5.2 – Zajistit přístup veřejnosti a veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni k dokumentům z probíhajících politických jednání směřujících k ochraně klimatu – podporovat vznik překladů, vysvětlujících publikací a expertní medializaci.
5.5.3 – Podporovat zapojení cílových skupin do národních i mezinárodních osvětových akcí a kampaní, které propojují místní snahy čelit globální hrozbě s obdobnými snahami po světě – například Hodina Země.
5.5.4 – Podporovat vzdělávací programy a osvětové kampaně zaměřené na zavádění mitigačních opatření, tedy opatření eliminujících emise skleníkových plynů (zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, čisté mobility, produkce potravin a prevence vzniku odpadů), dále pak opatření eliminující ostatní znečišťující látky (zejména u lokálních topenišť), vlivy různých kategorií zdrojů na kvalitu ovzduší, zdraví lidí a ekosystémy. Zajišťovat pro tyto aktivity dostupná aktuální data a informace (statistiky apod.).
5.5.5 – Podporovat vzdělávací programy a osvětové kampaně zaměřené na zavádění adaptačních opatření v krajině i v zastavěném území, tedy opatření podporující přizpůsobení člověka projevům a dopadům změny klimatu podle Strategie přizpůsobení se změně klimatu v ČR (zejména v oblasti protipovodňových opatření a přípravy na suchá a horká období, zachytávání a využívání dešťové vody, noční chlazení a denní stínění, budování zelené infrastruktury v obcích, péče o zeleň v okolí budov apod.) Motivovat školy k začlenění těchto témat do ŠVP a k dialogu v rámci místa a regionu.
TISK
i