Indikátor
2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
Téma: Životní prostředí
Využito v metodickém / strategickém dokumentu:
Metodika hodnocení udržitelných měst (2017.1) , Metodika hodnocení udržitelných měst - pro města v kategoriích A, B (2019)
Metodika hodnocení udržitelných měst (2017.1) , Metodika hodnocení udržitelných měst - pro města v kategoriích A, B (2019)
(méně je lépe)
Význam indikátoru z hlediska udržitelného rozvoje:
Snížit koncentrace polétavého prachu v ovzduší a sledovat dodržování legislativních limitů – dlouhodobý pokles
Vzhledem k alternativám využití dat (měření kontinuální, opakované jednorázové, výpočet dle modelu, apod. je nutno dodržet podmínku porovnávat vždy stejný typ zjišťování hodnot (navzájem srovnatelné).
Snížit koncentrace polétavého prachu v ovzduší a sledovat dodržování legislativních limitů – dlouhodobý pokles
Vzhledem k alternativám využití dat (měření kontinuální, opakované jednorázové, výpočet dle modelu, apod. je nutno dodržet podmínku porovnávat vždy stejný typ zjišťování hodnot (navzájem srovnatelné).
základní informace
Hlavní indikátor v metodice: ✓
Popis dat: roční koncentrace a současně počet překročení 24h. limitu
Poznámka ke zdroji dat:
Každá obec podle svých možností volí PM10 nebo PM2,5 (nelze měnit v průběhu sledovaného období) - možná měření pomocí měřící stanice, AIMS, pojízdného měřícího vozu (např. Horiba – Zdravotní ústav), případně pasívními samplery
Lze nahradit modelem rozptylu při existenci měřicích stanic mimo území města.
Při interpretaci počítat s meteorologickými podmínkami a hodnotit také delší časovou řadu, nejen změnu meziroční.
Vhodné doplnit analýzou původce znečišťujících látek na základě jejich fyzikálně-chemického rozboru (existuje např. v MSK).
Každá obec podle svých možností volí PM10 nebo PM2,5 (nelze měnit v průběhu sledovaného období) - možná měření pomocí měřící stanice, AIMS, pojízdného měřícího vozu (např. Horiba – Zdravotní ústav), případně pasívními samplery
Lze nahradit modelem rozptylu při existenci měřicích stanic mimo území města.
Při interpretaci počítat s meteorologickými podmínkami a hodnotit také delší časovou řadu, nejen změnu meziroční.
Vhodné doplnit analýzou původce znečišťujících látek na základě jejich fyzikálně-chemického rozboru (existuje např. v MSK).
Jednotka:
µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)
µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)
Frekvence zjišťování dat: 1x ročně