Indikátor
Celková plocha veřejné zeleně na osobu
Total public green area per capita ČR
kraj
ORP
Zeleň v obci má nezastupitelnou úlohu. Plní řadu funkcí, zejména rekreační, hygienickou (ovlivnění mikroklimatu – vlhkosti ovzduší, teplotních poměrů, proudění vzduchu; zachycování polétavého prachu; tvorbou kyslíku; tlumením hluku apod.); ochrana zdrojů (protierozní ochrana půdy; ochrana vodního režimu území; umožnění vodní retence); ekonomickou (zahrádkaření ad.); ekologickou (biotopy). Význam zeleně roste zejména s velikostí obce, tj. čím větší obec, tím větší potřeba "zelených" ploch.
Cílem péče o zeleň, včetně nové výsadby, je využívat nezastavěné plochy pro vytváření souvislého systému sídelní zeleně. Město s dostatkem zeleně, vytváří příznivé prostředí po stránce vzhledové i funkční. Estetické a funkční uspořádání veřejného prostoru přispívá významnou měrou k vyšší kvalitě bydlení.
základní informace
Doplňkem veřejné zeleně je pak zeleň neveřejná, tj. soukromá či privátní, která je zpravidla volně nepřístupná a nachází se na soukromém pozemku.).
Data o velikosti ploch zeleně v obci jsou převzata z údajů ČÚZK a vycházejí z údajů katastru nemovitostí.
Databáze MOS - 141431 (a/nebo 010138 v databázi KROK)
Ukazatel " Celková plocha veřejné zeleně na obyv." je konstruován jako podíl indikátoru „Plocha zeleně v obci“ a počtu obyvatel v daném roce. Veřejnou zelení se rozumí plochy s volně rostoucími zelenými rostlinami na veřejně přístupných plochách v intravilánu či extravilánu obcí. Tyto plochy jsou přístupné bez omezení, slouží k obecnému užívání každému, a to bez ohledu na vlastnictví jí zabíraného prostoru. Nejčastěji se jedná o plochy zeleně v obci, která zahrnuje parky a rekreační zeleň (např. okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně).
m2/obyv
Ne, není jednotná definice a/nebo klasifikace veřejné zeleně.
Celková velikost (plocha, rozloha) zeleně v obci by neměla klesat vlivem různých faktorů jako je výstavba, doprava apod. Vedle celkové rozlohy (ta má vliv na řadu ekologických funkcí) je důležitá i relativní velikost, tzn. velikost na jednoho obyvatele. Přestože neexistuje žádná norma pro plochu zeleně na jednoho obyvatele, zejména v intravilánu mohou být plochy veřejné zeleně nedostatečné velikostí nebo distribucí v prostoru. To ovlivňuje dostupnost a následkem přetížení některých parků, zahrad apod.
Plochy zeleně ve městě můžeme rozlišit na soukromé a veřejně přístupné. I soukromé plochy zeleně plní řadu zejména ekologických funkcí, nevytvářejí ale prostory pro rekreaci a krátkodobý odpočinek. To je nezastupitelná role veřejné zeleně kategorií jako např. městské parky, sídlištní zeleň, uliční stromořadí a doprovodnou zeleň komunikace, zeleň dětských hřišť a sportovních areálů, veřejné historické parky a parkové lesy, ad.
Indikátor lze prezentovat v číselné podobě ve formě tabulky nebo např. sloupcového grafu. Distribuci zelených ploch je vhodné zobrazit také v mapě.
Celková plocha veřejné zeleně na osobu - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
| V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
| ■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
| ■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
| ■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | nulové hodnoty |
| □ | území bez dat |
| ─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |