Indikátor
Výpůjčky ve veřejných knihovnách na osobu
Public libraries loans per capita
ORP
Téma: Kultura a volný čas
Poskytovatel indikátoru: Ministerstvo kultury
Význam indikátoru z hlediska udržitelného rozvoje:
„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“ (Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, 1994)
Knihovny navštěvujeme, abychom se inspirovali úspěchy či omyly druhých lidí, dozvěděli se více o moudrosti a chybách lidského ducha, uhasili své potřeby po vzdělání a poznání. Knihovny jsou kulturními institucemi, které vytvářejí zázemí pro sebevzdělání, nabízející možnosti kvalitně využít volný čas, inspirující ke kultivaci zájmů a poskytující rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací.
„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“ (Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, 1994)
Knihovny navštěvujeme, abychom se inspirovali úspěchy či omyly druhých lidí, dozvěděli se více o moudrosti a chybách lidského ducha, uhasili své potřeby po vzdělání a poznání. Knihovny jsou kulturními institucemi, které vytvářejí zázemí pro sebevzdělání, nabízející možnosti kvalitně využít volný čas, inspirující ke kultivaci zájmů a poskytující rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací.
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Popis dat: Výpůjčky tištěných knih a dalších dokumentů na hmotném nosiči knihovny vykazují v ročním statistickém výkazu „Kult (MK) 12-01“ v oddíle č. 3. Zahrnují se sem výpůjčky knih, periodik, mikrografických dokumentů, kartografických dokumentů, tištěných hudebnin, zvukových, obrazových a zvukově obrazových dokumentů, elektronických dokumentů a jiných, které nelze z hlediska druhu dokumentu zařadit mezi uvedené, například normy, patenty apod. Výpůjčky knih se vykazují v podrobnějším členění, a to z hlediska typu literatury (krásná nebo naučná) a kategorie uživatelů (dospělí uživatelé, děti). Z celkového počtu výpůjček se zde samostatně vykazují prolongace a prezenční výpůjčky. Prolongace provedená na základě požadavku uživatele v knihovně nebo online se vykazuje jako další výpůjčka. Výpůjčka vázaného nebo ukončeného ročníku periodika je vykazována jako jedna výpůjčka, u průběžně docházejících periodik je výpůjčkou každý jednotlivý sešit nebo číslo periodika.
Zdroj dat: NIPOS
Správce: ÚŘAD Ministerstvo kultury
Poznámka ke zdroji dat:
Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Za důležité kriterium lze považovat dostupnost služeb pro veřejnost.
Rozdělení knihoven podle dostupnosti služeb pro veřejnost:
Veřejné knihovny – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem. Čtenářský průkaz je nutný většinou pouze pro služby výpůjční. Podmínky jsou podrobně uvedeny v knihovním řádu knihovny. Organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné všem zájemcům.
• Knihovny obecní, městské, krajské a národní – knihovny s univerzálním fondem, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Krajské knihovny, Moravská zemská knihovna v Brně, Národní knihovna ČR a Vědecká knihovna v Olomouci budují fond na základě práva povinného výtisku tištěných dokumentů (regionální, celostátní). Knihovny zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele.
• Specializované knihovny – zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů.
Vysokoškolské knihovny – knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací.
Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic atd.
Zámecké knihovny.
Školní knihovny
Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Za důležité kriterium lze považovat dostupnost služeb pro veřejnost.
Rozdělení knihoven podle dostupnosti služeb pro veřejnost:
Veřejné knihovny – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem. Čtenářský průkaz je nutný většinou pouze pro služby výpůjční. Podmínky jsou podrobně uvedeny v knihovním řádu knihovny. Organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné všem zájemcům.
• Knihovny obecní, městské, krajské a národní – knihovny s univerzálním fondem, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Krajské knihovny, Moravská zemská knihovna v Brně, Národní knihovna ČR a Vědecká knihovna v Olomouci budují fond na základě práva povinného výtisku tištěných dokumentů (regionální, celostátní). Knihovny zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele.
• Specializované knihovny – zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů.
Vysokoškolské knihovny – knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací.
Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic atd.
Zámecké knihovny.
Školní knihovny
Definice a metodika stanovení indikátoru:
Veřejnými knihovnami se rozumí Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské vědecké knihovny zřizované krajskými úřady a knihovny zřizované obcemi a městy.
Indikátor je koncipován jako počet výpůjček ve veřejných knihovnách na 1 obyvatele a je konstruován z údaje o celkovém počtu všech uskutečněných výpůjček (výpůjčky čtenářů domů, prodloužení těchto výpůjček, registrované výpůjčky do prostor knihovny). V tomto počtu nejsou zahrnuty neregistrované výpůjčky z volného výběru (tj. počty knih, novin a časopisů, které si čtenáři i neregistrovaní návštěvníci četli v prostorách knihovny).
Údaj je vydělen počtem obyvatel dané obce (v tomto případě SO ORP) pro získání hodnoty indikátoru na osobu.
Veřejnými knihovnami se rozumí Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské vědecké knihovny zřizované krajskými úřady a knihovny zřizované obcemi a městy.
Indikátor je koncipován jako počet výpůjček ve veřejných knihovnách na 1 obyvatele a je konstruován z údaje o celkovém počtu všech uskutečněných výpůjček (výpůjčky čtenářů domů, prodloužení těchto výpůjček, registrované výpůjčky do prostor knihovny). V tomto počtu nejsou zahrnuty neregistrované výpůjčky z volného výběru (tj. počty knih, novin a časopisů, které si čtenáři i neregistrovaní návštěvníci četli v prostorách knihovny).
Údaj je vydělen počtem obyvatel dané obce (v tomto případě SO ORP) pro získání hodnoty indikátoru na osobu.
Jednotka:
počet/1 obyv.
počet/1 obyv.
Časová dostupnost dat (časová řada): 2019
Územní (prostorová) dostupnost dat: město, obec
Frekvence zjišťování dat: 1 x ročně


Výpůjčky ve veřejných knihovnách na osobu - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
■ | nulové hodnoty |
□ | území bez dat |
Rok:
2019
─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |
