Indikátor
Výpůjčky ve veřejných knihovnách na osobu
Public libraries loans per capita
ORP
Sada klíčových indikátorů udržitelného rozvoje ORP
„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“ (Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, 1994)
Knihovny navštěvujeme, abychom se inspirovali úspěchy či omyly druhých lidí, dozvěděli se více o moudrosti a chybách lidského ducha, uhasili své potřeby po vzdělání a poznání. Knihovny jsou kulturními institucemi, které vytvářejí zázemí pro sebevzdělání, nabízející možnosti kvalitně využít volný čas, inspirující ke kultivaci zájmů a poskytující rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací.
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Za důležité kriterium lze považovat dostupnost služeb pro veřejnost.
Rozdělení knihoven podle dostupnosti služeb pro veřejnost:
Veřejné knihovny – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem. Čtenářský průkaz je nutný většinou pouze pro služby výpůjční. Podmínky jsou podrobně uvedeny v knihovním řádu knihovny. Organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné všem zájemcům.
• Knihovny obecní, městské, krajské a národní – knihovny s univerzálním fondem, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Krajské knihovny, Moravská zemská knihovna v Brně, Národní knihovna ČR a Vědecká knihovna v Olomouci budují fond na základě práva povinného výtisku tištěných dokumentů (regionální, celostátní). Knihovny zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele.
• Specializované knihovny – zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů.
Vysokoškolské knihovny – knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací.
Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic atd.
Zámecké knihovny.
Školní knihovny
Veřejnými knihovnami se rozumí Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské vědecké knihovny zřizované krajskými úřady a knihovny zřizované obcemi a městy.
Indikátor je koncipován jako počet výpůjček ve veřejných knihovnách na 1 obyvatele a je konstruován z údaje o celkovém počtu všech uskutečněných výpůjček (výpůjčky čtenářů domů, prodloužení těchto výpůjček, registrované výpůjčky do prostor knihovny). V tomto počtu nejsou zahrnuty neregistrované výpůjčky z volného výběru (tj. počty knih, novin a časopisů, které si čtenáři i neregistrovaní návštěvníci četli v prostorách knihovny).
Údaj je vydělen počtem obyvatel dané obce (v tomto případě SO ORP) pro získání hodnoty indikátoru na osobu.
počet/1 obyv.
Půjčování knihovních dokumentů z fondu knihovny (nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z fondu jiné knihovny) patří mezi základní služby poskytované každou veřejnou knihovnou. Statistika výpůjček je tím nejpodstatnějším ukazatelem, který sleduje důsledně každá knihovna. Může sloužit ke kontrole toho, zda akviziční politika knihovny postupuje správným směrem a zda čtenáři nabídku knih a dalších dokumentů využívají. Je logické, že atraktivní nabídka literatury a především nových knih přiláká do knihovny více uživatelů i nových čtenářů. V současné době je také nutné, aby se knihovny snažily vycházet vstříc čtenářům, kteří upřednostňují čtení na nových médiích, jako jsou elektronické čtečky, tablety nebo jiná zařízení, a umožnily jim vypůjčit si elektronickou verzi knih a časopisů, pokud je to možné. Vítanou službou je i půjčování audioknih.
Interpretace indikátoru není přímočará. Největšího počtu výpůjček v historii dosáhly veřejné knihovny v ČR v roce 2004, kdy bylo vykázáno 72,9 mil. výpůjček. Následující rok 2005 byl rokem obratu k postupnému poklesu tradičních výpůjčních služeb až k roku 2015, kdy bylo vykázáno pouze 60 mil. výpůjček. Pokles zájmu veřejnosti o půjčování tradičních dokumentů můžeme sledovat nejen v Česku, jedná se o celosvětový jev. Počet výpůjček fyzických dokumentů (knihy, periodika apod.) je vyrovnáván zájmem o využívání digitálních dokumentů. Ukazatel počet stažených digitálních dokumentů stoupal až do roku 2014, kdy dosáhl počtu 40 milionů dokumentů. Od roku 2015 se také začalo s evidencí e-výpůjček. Zde jsou knihovny teprve na začátku cesty – v roce 2015 vykázalo 72 knihoven celkem 34 656 e-výpůjček. Vývoj počtu výpůjček naznačuje, že úspěšné veřejné knihovny musí usilovat o to, aby svým uživatelům nabídly také služby v digitálním prostředí, jinak bude zájem o jejich služby postupně klesat (Smetanová D., Z KNIHOVNICKÝCH STATISTIK: Výpůjčky dokumentů. Čtenář, měsíčník pro knihovny).
Indikátor je číslo, prezentovat lze tabelárně nebo v grafu.
Výpůjčky ve veřejných knihovnách na osobu - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
| V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
| ■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
| ■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
| ■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | nulové hodnoty |
| □ | území bez dat |
| ─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |