Strategický ukazatel
Podíl plochy veřejné zeleně na celkovém území obce
Share of the public green area in the total municipal area ČR
kraj
ORP
Zeleň v obci má nezastupitelnou úlohu. Plní řadu funkcí, zejména rekreační, hygienickou (ovlivnění mikroklimatu – vlhkosti ovzduší, teplotních poměrů, proudění vzduchu; zachycování polétavého prachu; tvorbou kyslíku; tlumením hluku apod.); ochrana zdrojů (protierozní ochrana půdy; ochrana vodního režimu území; umožnění vodní retence); ekonomickou (zahrádkaření ad.); ekologickou (biotopy). Význam zeleně roste zejména s velikostí obce, tj. čím větší obec, tím větší potřeba "zelených" ploch.
Cílem péče o zeleň, včetně nové výsadby, je využívat nezastavěné plochy pro vytváření souvislého systému sídelní zeleně. Město s dostatkem zeleně, vytváří příznivé prostředí po stránce vzhledové i funkční. Estetické a funkční uspořádání veřejného prostoru přispívá významnou měrou k vyšší kvalitě bydlení
základní informace
Podíl zeleně na ostatní ploše obce www.czso.cz/csu/xl/030703404
Data jsou převzata z údajů ČÚZK a vycházejí z údajů katastru nemovitostí.
Databáze MOS - 141431 (a/nebo 010138 v databázi KROK)
Vstupní data jsou plochy s volně rostoucími zelenými rostlinami na veřejně přístupných plochách v intravilánu či extravilánu obcí (tedy v celém katastrálním území obce). Jedná se o plochy přístupné bez omezení sloužící k obecnému užívání každému. Nejčastěji se jedná o plochy zeleně v obci, která zahrnuje parky a rekreační zeleň (např. okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně).
Doplňkem veřejné zeleně je pak zeleň neveřejná, tj. soukromá, která je zpravidla volně nepřístupná a nachází se na soukromém pozemku.
Metodika:
Ukazatel " Podíl plochy veřejné zeleně na celkovém území obce" je konstruován jako podíl indikátoru „Plocha veřejné zeleně v obci“ a údaje o velikosti katastrálního území obce. Tento podíl se násobí 100, výsledek v %.
indikátor = (plocha veřejné zeleně v obci / katastrální území obce) x 100
%
Ne. Různé metodiky pracují s různými definicemi městské zeleně i zdroji dat. Hodnoty indikátoru různých poskytovatelů se tak významně liší.
Zeleň v obci má nezastupitelnou úlohu. Pro komplexní hodnocení jsou vedle tohoto zapotřebí ještě další data/indikátory, neboť vedle rozlohy je důležitá i dostupnost, tedy nejen veřejná přístupnost, ale i dosažitelnost (tedy doba nebo vzdálenost zeleně od obydlí), na kterou má vliv distribuce zelených ploch v obci.
Největší význam (zejména pro lidské zdraví a kvalitu života obecně) mají zelené plochy v intravilánu, tedy v zastavěné části území obce (resp. jejího katastrálního území). Z důvodu dostupnosti katastrálních dat je však indikátor definován jako podíl plochy veřejné zeleně na celkovém území obce.
V neposlední řadě je při celkovém hodnocení důležitá také kvalita veřejné zeleně (druhové složení, zdravotní stav, údržba ad.).
Protože neexistuje obecná cílová hodnota, je vhodné použít metodiku srovnání podobných obcí či měst (benchmarking). Při dlouhodobém sledování a hodnocení trendu by hodnota indikátoru neměla klesat např. vlivem faktorů jako je výstavba, doprava apod.
Při interpretaci výsledků je třeba zohlednit situaci větších měst, která zahrnují menší obce jako okrajové městské části. To může výsledky zkreslit pozitivním směrem.
Více také viz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nejzelenejsi-ceska-mesta-pri-pohledu-z-vesmiru-karlovy-vary-praha-ostrava-_201503211317_msulek
https://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2011/2011-04/31_zelen.pdf
Spolehlivost indikátoru je velmi závislá na vstupních datech. Vyšší spolehlivost je v případě dat ČÚZK; v případě satelitních dat však může dojít k započítání nesprávných ploch jako jsou zarostlé skládky apod.
Indikátor lze prezentovat v číselné podobě – tabulka nebo graf. Mapová forma je vhodná pro zobrazení distribuce ploch zeleně.
Podíl plochy veřejné zeleně na celkovém území obce - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
| V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
| ■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
| ■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
| ■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | nulové hodnoty |
| □ | území bez dat |
| ─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |