Indikátor
Poměr výměry současného zastavěného území (vč. ploch přestavbových) k výměře návrhových ploch mimo hranice zastavěného území
Ratio between the built-up area (including re-development area) and the area of the proposed sites out of built-up area boundaries
Význam indikátoru z hlediska udržitelného rozvoje:
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Účelem stanovení hranice zastavěného území je vytvořit předpoklady pro dosažení těchto cílů, tj. pro soustřeďování nové výstavby zejména do zastavěného území, jeho hospodárné využívání a pro zvýšení ochrany okolní krajiny. Vymezení zastavěného území je tak nástrojem, který slouží k ochraně nezastavěného území před jeho neodůvodněnou a dostatečně neprověřenou přeměnou na území zastavěné, k hospodárnému využívání zastavěného území a k ochraně nezastavitelných pozemků uvnitř zastavěného území.
V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Účelem stanovení hranice zastavěného území je vytvořit předpoklady pro dosažení těchto cílů, tj. pro soustřeďování nové výstavby zejména do zastavěného území, jeho hospodárné využívání a pro zvýšení ochrany okolní krajiny. Vymezení zastavěného území je tak nástrojem, který slouží k ochraně nezastavěného území před jeho neodůvodněnou a dostatečně neprověřenou přeměnou na území zastavěné, k hospodárnému využívání zastavěného území a k ochraně nezastavitelných pozemků uvnitř zastavěného území.
V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Zdroj dat: Územní plány jednotlivých měst a Územně analytické podklady (UAP)
Poznámka ke zdroji dat:
Povinnost vytvářet tyto podklady (UAP) vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zpracování podkladů se řídí vyhláškou č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Územně analytické podklady (ÚAP) jsou podle §26 stavebního zákona 183/2006 Sb. nástrojem územního plánování, jehož cílem je průběžně monitorovat stav a vývoj území. ČSÚ poskytuje pro ÚAP aktualizovaná statistická data, vymezená vyhláškou 500/2006 Sb. Kromě odkazů do Veřejné databáze ČSÚ nabízí analytikům k přímému využití data za všechny obce a příslušné referenční údaje za vyšší územní celky (SO ORP, kraje) ve formátu XLS (viz www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady).
Obce mají povinnost provádět rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). RURÚ dle vyhlášky vyžaduje pro úroveň ORP sledovat celkem 119 jevů v území.
Povinnost vytvářet tyto podklady (UAP) vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zpracování podkladů se řídí vyhláškou č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Územně analytické podklady (ÚAP) jsou podle §26 stavebního zákona 183/2006 Sb. nástrojem územního plánování, jehož cílem je průběžně monitorovat stav a vývoj území. ČSÚ poskytuje pro ÚAP aktualizovaná statistická data, vymezená vyhláškou 500/2006 Sb. Kromě odkazů do Veřejné databáze ČSÚ nabízí analytikům k přímému využití data za všechny obce a příslušné referenční údaje za vyšší územní celky (SO ORP, kraje) ve formátu XLS (viz www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady).
Obce mají povinnost provádět rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). RURÚ dle vyhlášky vyžaduje pro úroveň ORP sledovat celkem 119 jevů v území.
Definice a metodika stanovení indikátoru:
Zastavěné, zastavitelné i nezastavitelné území (pozemky) definuje Stavební zákon a různé vyhlášky (MF ČR, ČÚZK ad.). Územní plán města vymezuje zastavěné území, plochy a koridory. Zejména se jedná zastavitelné plochy (tedy plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat stavby), plochy přestavby a plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření.
Indikátor je kalkukován jako poměr výměry současného zastavěného území (včetně ploch přestavbových) k výměře návrhových ploch mimo hranice zastavěného území.
Zastavěné, zastavitelné i nezastavitelné území (pozemky) definuje Stavební zákon a různé vyhlášky (MF ČR, ČÚZK ad.). Územní plán města vymezuje zastavěné území, plochy a koridory. Zejména se jedná zastavitelné plochy (tedy plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat stavby), plochy přestavby a plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření.
Indikátor je kalkukován jako poměr výměry současného zastavěného území (včetně ploch přestavbových) k výměře návrhových ploch mimo hranice zastavěného území.
Jednotka:
%
%
Frekvence zjišťování dat: Lze vyhodnocovat pravidelně, nutně však v temínech změn územního plánu
Členění indikátoru (podle pohlaví, příjmu, věku atd.): Ne