Indikátor
5010 Střední délka života při narození - muži
Life expectancy at birth - men ČR
kraj
ORP
Střední délka života při narození (také: Naděje dožití nebo očekávaná doba života) patří mezi hlavní ukazatele udržitelného rozvoje v tématech zdraví, kvalita života, demografie. Je součástí indikátorových sad i různých agregátů, např. Index lidského rozvoje.
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Údaje do roku 2015 převzaty z aplikace: DPS kraj, DPS Okres, DPS ORP. Od roku 2016 je zdrojem pro údaje: ČSÚ - Naděje dožití.
Střední délka života (naděje dožití) je jedním ze základních demografických údajů, který je též používán jako ukazatel vyspělosti, socio-kulturního stupně vývoje společnosti či zdravotního stavu populace. Jedná se o syntetický ukazatel, který vychází ze specifických měr úmrtnosti (podle věku a pohlaví) v reálné populaci, tj. poměru zemřelých a žijících v jednotlivých věkových skupinách). Dá se definovat jako předpokládaný počet let, kterých se teoreticky dožije osoba daného věku (novorozenec, osoba ve věku 45 let, 65 let apod.) v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu (definice: ÚZIS). Nejčastěji se uvádí naděje dožití při narození a ve věku 65 let (tedy: naděje dožití ve věku 65 let vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě hypoteticky prožije osoba právě 65letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou). Střední délka života není průměrná délka života, se kterou se tento ukazatel často zaměňuje. Každý ukazatel vypovídá o něčem docela jiném. Střední délka života nám říká, kolik let v průměru ještě prožije jedinec, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v roce, pro který je tento ukazatel počítán. Lze ji stanovit (odhadnout) v každého věku, protože úmrtnost je v každém věku jiná, nejčastěji však při narození a ve věku 65 let. Tak je kupříkladu naděje dožití při narození (průměr pro obě pohlaví v r. 2019) v ČR cca 79,1 let. Průměrný věk můžeme také počítat zvlášt pro muže a ženy nebo pro obě pohlaví průměrně, vypovídá ale o něčem úplně jiném. Průměrný věk je pouze aritmetickým průměrem věku určité skupiny jedinců (můžeme tedy spočítat průměrný věk všech pracujících lékařů v ČR nebo obyvatel jednoho domu či státu. Průměrnému obyvateli ČR bylo v r. 2019 něco málo přes 42 let. Rozdíl mezi oběma indikátory je tak zřejmý.
rok
Indikátor je bez dalších úprav vhodný pro mezinárodní porovnání.
Základní demografický ukazatel. Vypovídá o celkové vyspělosti území, o společensko-kulturní i hospodářské úrovni země/regionu i o úrovni zdravotního stavu obyvatel. Žádoucí je rostoucí hodnota tohoto indikátoru v čase (rostoucí trend). Jak se zlepšuje zdravotní péče i životní styl obyvatel, snižují se v čase rizika úmrtí a naděje dožití se postupně zvyšuje. Například střední délka života novorozence (chlapce) byla v roce 1920 pouhých 47 let, v roce 1970 66 let, v r. 1990 necelých 68 let a v současnosti je to už přes 77 let. Více: Košťáková, T.: Co je dobré vědět o ukazatelích - Naděje dožití a průměrný věk (https://www.statistikaamy.cz/o-slozitem-jednoduse/nadeje-doziti-a-prumerny-vek/)
Naděje dožití žen je poměrně významně vyšší než naděje dožití mužů, tato skutečnost je dána biologickými odlišnostmi v úmrtnostních poměrech mezi muži a ženami. Proto se tento ukazatel hodnotí zvlášť pro muže a ženy; doplňkově lze hodnotit indikátor bez rozlišení pohlaví, tedy jako průměrnou hodnotu obou pohlaví.
Indikátor je vysoce spolehlivý, vychází z validních dat a zdrojů.
SDŽ je kvantitativní ukazatel v číselné podobě. Lze jej prezentovat pro vybrané subjekty v tabelární podobě nebo grafem v časové řadě. Dále je možné použít porovnání jednotlivých ORP např. formou mapy ČR dle jednotlivých ORP (lze např. porovnat/seřadit ORP podle hodnot ukazatele ve vybraném roce, porovnat vybrané ORP podle trendu ukazatele apod.).
Střední délka života při narození - muži - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
■ | nulové hodnoty |
□ | území bez dat |
─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |