Indikátor
Uhlíková stopa
Carbon footprint
(méně je lépe)
Význam indikátoru z hlediska udržitelného rozvoje:
Státy OSN se na konci r. 2015 v Paříži shodly, jak budou postupovat při snižování své závislosti na fosilních palivech. Nová globální dohoda, která nahradí Kjótský protokol, je průlomovým závazkem jak udržet nárůst teploty atmosféry na hranici + 2 °C (lépe 1,5) oproti době před průmyslovou revolucí. Evropská unie se mj. zavázala snížit emise skleníkových plynů o nejméně 40 % do r. 2030 ve srovnání s rokem 1990.
Uhlíková stopa, tedy agregovaná emise skleníkových plynů, je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Uhlíková stopa je (obdobně jako ekologická stopa) nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb.
Změna klimatu představuje globální změnu a globální problém životního prostředí, její příčiny a důsledky však leží také na místní úrovni. Jsou to města, která jsou díky své spotřebě energií, výrobků a služeb
odpovědná za významnou část emisí skleníkových plynů. V globálním měřítku jsou města a jejich obyvatelé odpovědní za 40-70 % emisí skleníkových plynů. Místní samosprávy disponují nástroji a prostředky, které jim umožňují
místní příspěvek ke globální klimatické změně účinně ovlivnit (na mezinárodní úrovni např. Pakt starostů a primátorů měst).
Státy OSN se na konci r. 2015 v Paříži shodly, jak budou postupovat při snižování své závislosti na fosilních palivech. Nová globální dohoda, která nahradí Kjótský protokol, je průlomovým závazkem jak udržet nárůst teploty atmosféry na hranici + 2 °C (lépe 1,5) oproti době před průmyslovou revolucí. Evropská unie se mj. zavázala snížit emise skleníkových plynů o nejméně 40 % do r. 2030 ve srovnání s rokem 1990.
Uhlíková stopa, tedy agregovaná emise skleníkových plynů, je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Uhlíková stopa je (obdobně jako ekologická stopa) nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb.
Změna klimatu představuje globální změnu a globální problém životního prostředí, její příčiny a důsledky však leží také na místní úrovni. Jsou to města, která jsou díky své spotřebě energií, výrobků a služeb
odpovědná za významnou část emisí skleníkových plynů. V globálním měřítku jsou města a jejich obyvatelé odpovědní za 40-70 % emisí skleníkových plynů. Místní samosprávy disponují nástroji a prostředky, které jim umožňují
místní příspěvek ke globální klimatické změně účinně ovlivnit (na mezinárodní úrovni např. Pakt starostů a primátorů měst).
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Popis dat: Veřejně dostupná data pro výpočet uhlíkové stopy na úrovni obcí ORP zatím v ČR nejsou k dispozici.
Poznámka ke zdroji dat:
Pro účely mezinárodního reportingu MŽP pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.
Datové podklady pro výpočet uhlíkové stopy měst se nikde centrálně nesbírají. Města si mohou svoji stopou spočítat sama (např. s využitím Metodiky výpočtu spotřeby energií na území obce a sestavení bilance základních emisí - viz docplayer.cz/3154530-Metodika-vypoctu-spotreby-energii-na-uzemi-obce-a-sestaveni-bilance-zakladnich-emisi.html) a dát si výpočet ověřit nebo si výpočet zadat u autorizovaných odborníků.
Uhlíková stopa je jedním ze Společných evropských indikátorů (ECI) používaných pro hodnocení udržitelného rozvoje měst. Označuje se jako „Místní příspěvek ke globální změně klimatu“.
Pro účely mezinárodního reportingu MŽP pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.
Datové podklady pro výpočet uhlíkové stopy měst se nikde centrálně nesbírají. Města si mohou svoji stopou spočítat sama (např. s využitím Metodiky výpočtu spotřeby energií na území obce a sestavení bilance základních emisí - viz docplayer.cz/3154530-Metodika-vypoctu-spotreby-energii-na-uzemi-obce-a-sestaveni-bilance-zakladnich-emisi.html) a dát si výpočet ověřit nebo si výpočet zadat u autorizovaných odborníků.
Uhlíková stopa je jedním ze Společných evropských indikátorů (ECI) používaných pro hodnocení udržitelného rozvoje měst. Označuje se jako „Místní příspěvek ke globální změně klimatu“.
Definice a metodika stanovení indikátoru:
Výchozím bodem pro výpočet indikátoru uhlíková stopa města je analýza spotřeby energie na úrovni města. Tyto údaje lze pomocí emisních faktorů přepočíst na odpovídající emise oxidu uhličitého (CO2) v rámci města.
Uhlíková stopa města odpovídá emisím spojeným se spotřebou domácností, podniků a dalších sektorů ve městě, bez ohledu na to, kde tyto emise vznikly. V komplexním pojetí se započítávají přímé (emise uvolněné bezprostředně při dané aktivitě, například při výrobě elektřiny, vytápění, spalování pohonných hmot či ukládání odpadů na skládku) i nepřímé (emise vzniklé během celého životního cyklu výrobků, od jejich výroby
až po likvidaci) emise skleníkových plynů.
Uhlíková stopa města se stanovuje zvlášť pro následující sektory: (i) obec, úřad, zařízení provozovaná obcí (ii) domácnosti (iii) podniky a služby (iv) ostatní (nerozlišeno). Jako nejdůležitější jsou obvykle zahrnuty tyto složky městského "metabolismu": A) energie, B) doprava, C) odpady a odpadní vody, D) využití území, E) zemědělství.
Výpočet emisí skleníkových plynů by měl splňovat postup předepsaný podle mezinárodních standardů (např. GHG Protocol - viz ghgprotocol.org/greenhouse-gas-protocol-accounting-reporting-standard-cities) nebo ISO normy (viz např. ci2.co.cz/cs/iso-14064).
Výchozím bodem pro výpočet indikátoru uhlíková stopa města je analýza spotřeby energie na úrovni města. Tyto údaje lze pomocí emisních faktorů přepočíst na odpovídající emise oxidu uhličitého (CO2) v rámci města.
Uhlíková stopa města odpovídá emisím spojeným se spotřebou domácností, podniků a dalších sektorů ve městě, bez ohledu na to, kde tyto emise vznikly. V komplexním pojetí se započítávají přímé (emise uvolněné bezprostředně při dané aktivitě, například při výrobě elektřiny, vytápění, spalování pohonných hmot či ukládání odpadů na skládku) i nepřímé (emise vzniklé během celého životního cyklu výrobků, od jejich výroby
až po likvidaci) emise skleníkových plynů.
Uhlíková stopa města se stanovuje zvlášť pro následující sektory: (i) obec, úřad, zařízení provozovaná obcí (ii) domácnosti (iii) podniky a služby (iv) ostatní (nerozlišeno). Jako nejdůležitější jsou obvykle zahrnuty tyto složky městského "metabolismu": A) energie, B) doprava, C) odpady a odpadní vody, D) využití území, E) zemědělství.
Výpočet emisí skleníkových plynů by měl splňovat postup předepsaný podle mezinárodních standardů (např. GHG Protocol - viz ghgprotocol.org/greenhouse-gas-protocol-accounting-reporting-standard-cities) nebo ISO normy (viz např. ci2.co.cz/cs/iso-14064).
Jednotka:
Uhlíková stopa se vyjadřuje v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2), udává se v hmotnostních jednotkách – gramech, kilogramech a tunách.
Uhlíková stopa se vyjadřuje v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2), udává se v hmotnostních jednotkách – gramech, kilogramech a tunách.