Strategický ukazatel
Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel
A total number of completed apartments per 1000 inhabitants ČR
kraj
ORP
Důstojné bydlení je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje. I přes zásadní důležitost samotného množství bytů však nejde jen o střechu nad hlavou – a tedy o jakoukoliv výstavbu, – ale o udržitelné bydlení. To dle principu trojí zodpovědnosti dlouhodobě podporuje vlastní ekonomickou hodnotu, eliminuje negativní dopady na životní prostředí, uspokojuje potřeby obyvatel a zajišťuje sociální rovnost. Přestává se uvažovat jen o budovách (byť udržitelných) a postupně se do udržitelného bydlení zahrnuje také komunita a lokalita, v níž se budova nachází. To se odráží i v pojetí udržitelného bydlení, jak je zakotveno v Ženevské chartě OSN o udržitelném bydlení i v současných SDGs. Údaje o počtu dokončených bytů – spolu s dalšími charakteristikami – jsou základním vstupem do dalších analýz udržitelného bydlení.
Více také na www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8-a53d337518d988763f8d/2020_jak-hodnotit-udrzitelnost-bydleni.pdf
základní informace
Data o dokončených bytech - vybrané ukazatele pro ÚAP za správní obvod obce
Data o populaci v obcích
Zdrojem dat je veřejná databáze ČSÚ - data o obcích; vybrané ukazatele pro ÚAP za správní obvod obce
Indikátor je definován jako počet dokončených bytů v daném roce na 1000 obyvatel středního stavu obyvatelstva v průměru za rok.
Zahrnuty jsou byty v rodinných domech, bytových domech i byty v budovách mimo tyto tzv. stavby pro bydlení (např. byty v domech s pečovatelskou službou, byty v nebytových objektech apod.).
indikátor = 1000 x (počet dokončených bytů celkem v roce / střední stav obyvatelstva)
počet/1000 obyv. (počet dokončených bytů na 1000 obyvatel)
Ne (koncepce hodnocení výstavby se liší, OECD např. udává počet dokončených bytů v daném roce k počtu existujících bytů)
Indikátor je součástí vybraných ukazatelů pro ÚAP. Počet dokončených bytů je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů bytové výstavby, protože při daném počtu obyvatel přímo ukazuje změny v úrovni bydlení. Je současně indikátorem rozvoje ekonomiky, jednak celostátně, ale především v regionální diferenciaci. Vrcholem v poválečném vývoji byl rok 1975, kdy se v tehdejším Československu dokončilo téměř 100 tisíc nových bytů. Počet bytů dokončených v letech 2006 až 2020 dosáhl v ČR hodnoty 478 097. Převládaly byty dokončené v nových rodinných domech, kterých bylo 53 % ze všech; byty v bytových domech tvořily 32 %. Boom v dokončované výstavbě představoval rok 2007, kdy se dokončilo téměř 42 tisíc nových bytů, což bylo o více než 10 tisíc víc než v předešlých letech. Další roky přinesly kolísavý pokles až do minima v roce 2014, kdy se dokončilo jen 24 tisíc nových bytů. V následujících letech již byla čísla optimističtější a počet dokončených bytů narůstal až do roku 2019, kdy se začal přibližovat maximální hodnotě z roku 2007.
Obecně platí, že nový výstavba by měla odpovídat potřebě (poptávce). Konkrétní cíle jsou tedy místně diversifikované a budou reflektovat specifické místní podmínky. Např. v Praze by mělo vznikat každý rok 9000 nových bytů (potřeba), v současnosti je to však pouze okolo 5500 bytů ročně. Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci. V Praze se dokončilo 87,5 bytu na 1000 obyvatel (za 23 let, tj. 3,8 bytu na 1000 obyv. za 1 rok), v Jihlavě 84,5 bytu, v Olomouci 79,9 bytu. Naopak nejméně to bylo v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4 bytu) a Karviné (14,2 bytu). Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) u měst nad 40 000 obyvatel.
Vysoká spolehlivost. Data o zahajované a dokončované bytové výstavbě získává ČSÚ pravidelně od stavebních úřadů. Rovněž populační statistika je spolehlivá.
Index je kvantitativní ukazatel v číselné podobě. Lze jej prezentovat pro vybrané subjekty v tabelární podobě nebo grafem (jako porovnání subjektů, v časové řadě apod.).
Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
■ | 4. pásmo - 25 % nejnižších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
■ | nulové hodnoty |
□ | území bez dat |
─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |