Indikátor
Podíl nezaměstnaných osob (Obecná míra nezaměstnanosti)
Unemployment rate ČR
kraj
ORP
Sada klíčových indikátorů udržitelného rozvoje ORP
Nezaměstnanost je zásadní globální problém udržitelného rozvoje – jak ekonomický, tak sociální. Přes dílčí – krátkodobé nebo regionální a lokální – úspěchy se očekává, že globální míra nezaměstnanosti zůstane vysoká, protože stále ve světě roste počet pracovních sil. Pro mnohé rozvojové a rozvíjející se země se stává chronickým jevem tzv. nekvalitní zaměstnanost, Politické úsilí se musí zaměřit na to, jak překonat strukturální překážky růstu, včetně nerovností.
základní informace
i
Každý indikátor v Sadě klíčových indikátorů je popsán informacemi ve shodné struktuře, kterou naleznete ve vzorovém indikátorovém (metodickém) listu ZDE.
Data jsou dostupná každoročeně za všechny obce v ČR, ale jde o nový ukazatel (eviduje se pouze od roku 2014) a není srovnatelný s předchozí „mírou registrované nezaměstnanosti“.
Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: - nebyly zaměstnané, - byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Více: https://www.czso.cz/csu/czso/fd002a259d
%
Ne - v případě stejně konstruovaných indikátorů lze ale dobře využít pro mezinárodní srovnání (obecně platí, že míra nezaměstnanosti má dobrou vypovídací hodnotu o různých ekonomikách, tedy i pro srovnání České republiky se zahraničím. Ukazuje, jak velký procentuální podíl pracovní síly je volný na trhu práce.
Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje procentuální podíl registrovaných nezaměstnaných ze všech obyvatel v práceschopném věku. Lze jej tedy interpretovat například takto: každý desátý práceschopný obyvatel Ústeckého kraje je nezaměstnaný. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo tento ukazatel měsíčně zveřejňovat od listopadu 2012. Vychází z registrací nezaměstnaných na úřadech práce. Porovnává počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání (podle evidence pracovišť Úřadu práce ČR) s celkovým počtem obyvatel, přičemž je ovšem omezen na produktivní věk 15–64 let. Jmenovatel (počet obyvatel) pochází z bilance obyvatel, což je základní výstup demografické statistiky ČSÚ. Proti míře nezaměstnanosti jsou v tomto jmenovateli obsaženy také ekonomicky neaktivní osoby (např. studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené). Podíl nezaměstnaných osob je proto vždy menší, než by byla odpovídající míra nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že datovými zdroji jsou evidence, nemá podíl nezaměstnaných osob výběrovou chybu a údaje jsou dostupné až do úrovně obcí. Na druhou stranu nemá podíl nezaměstnaných osob odpovídající protějšek pro mezinárodní srovnání a může sloužit jen pro vnitrostátní použit (viz https://www.czso.cz/csu/czso/fd002a259d) Míra nezaměstnanosti má dobrou vypovídací hodnotu o ekonomikách, zejména pro srovnání České republiky se zahraničím. Říká, jak velký procentuální podíl pracovní síly je volný na trhu práce. Žádoucí je nízká/klesající míra nezaměstnanosti.
Podíl nezaměstnaných osob (Obecná míra nezaměstnanosti) - ORP - Porovnání v jednotlivých letech
| V grafu jsou využity statistické míry polohy – kvartily. Ty rozdělují hodnoty celého souboru (všech obcí či krajů) na čtyři části: |
|
| ■ | 1. pásmo - 25 % nejlepších hodnot (první čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | 2. pásmo - 25 % vyšších středních hodnot (druhá nejvyšší čtvrtina) |
| ■ | 3. pásmo - 25 % nižších středních hodnot (druhá nejnižší čtvrtina) |
| ■ | 4. pásmo - 25 % nejvyšších hodnot (poslední čtvrtina obcí/krajů) |
| ■ | nulové hodnoty |
| □ | území bez dat |
| ─ ─ ─ | průměr všech ORP (kromě Praha) |