• naše weby..
  • ..
  • .

Mozaika metodik a indikátorů udržitelného rozvoje

☰

Mozaika

Weby NSZM

Healthy Cities CZ

Mozaika metodiky a indikátory
udržitelného rozvoje

Metodický dokument

Aktualizovaný strategický rámec Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050 [akt. 2024]
Updated Strategic Framework Czech Republic 2030 with Outlook to 2050

Téma: Správa věcí veřejných a územní rozvojŽivotní prostředíUdržitelná spotřeba a výrobaDoprava a mobilitaZdraví obyvatelEkonomika a podnikání, cestovní ruchVzdělávání a výchovaKultura a volný časSociální prostředíGlobální odpovědnostVenkov, krajina, zemědělství
Zpracovatel/garant: Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje
Rok zpracování: 2016

Popis dokumentu: Česká republika 2030 je zastřešující rozvojový rámec odrážející dlouhodobé priority ČR, překračující hranice volebních období. Je zároveň konkrétní a na míru ČR upravenou operacionalizací mezinárodního závazku, který má ČR vůči Agendě 2030 OSN - Cílům udržitelného rozvoje (SDGs). Původní verzi ČR 2030 vláda přijala v roce 2017, aktualizace proběhla v roce 2024.

Ke stažení:
Dokument ke stažení [1.5 MB, PDF]

Indikátory v metodickém dokumentu

Aktualizovaný strategický rámec Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050 [akt. 2024]
1. Lidé a společnost
1 Společenské klima je vůči rodinám a dětem všestranně příznivé, bariéry jsou minimalizovány. Rodina, rodičovství, manželství a partnerství požívají zvláštní ochrany a společenského ocenění, a to rovněž s ohledem na nejlepší zájem dítěte.
1.1 Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodin. Zaměřují se na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti i seniory. Umožňují tak získat dostatek volného času pro zkvalitňování rodinných vztahů.
1.2 Rodinám se specifickými potřebami je věnována zvláštní pozornost. Jsou přijímána cílená opatření přispívající k rovnému přístupu ke vzdělávání a uplatnění členů těchto rodin na trhu práce i ve společnosti a k odstraňování všech dalších bariér, kterým čelí.
1.3 Součástí podpory rodin je primární prevence v oblasti partnerských, rodičovských a širších rodinných vztahů za účelem zvyšování kvality a stability vztahů v rodině a předcházení rizikovým jevům.
1.4 Ve společnosti je nízká tolerance domácího násilí, tělesného trestání a duševního strádání. Specifická pozornost je věnována zranitelným skupinám jako jsou děti, senioři či osoby ve znevýhodněném postavení.
2 Technologický a sociální rozvoj rozšiřují přístup k důstojné práci.
2.1 Trh práce vykazuje na celostátní i regionální úrovni nižší strukturální nerovnováhy, zmírňuje se polarizace trhu práce i její společenské dopady.
2.2 Přístup k důstojné práci se rozšiřuje i pro skupiny, které jsou na trhu práce dosud znevýhodněné.
2.3 S obecnou mírou nezaměstnanosti se zároveň snižuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti.
2.4 Minimalizuje se míra prekarizace a nedobrovolné flexibilizace práce, a to i u činností vykonávaných prostřednictvím ekonomiky platforem a jiných nových atypických forem práce.
2.5 Imigrační a integrační politika klade důraz na přilákání kvalifikovaných cizinců a cizinek a posiluje nabídku pracovních sil významnou pro inovace. Veřejné politiky také podporují návrat českých občanů a občanek ze zahraničí.
3 Strukturální nerovnosti ve společnosti jsou nízké.
3.1 Dlouhodobě se snižuje podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.
3.2 Příjmová nerovnost je nízká a je kladen důraz na udržení silné střední vrstvy.
3.3 Snižuje se genderová nerovnost.
3.4 Je zajištěn rovný přístup k osobám ohroženým diskriminací.
4 Vzdělávání rozvíjí individuální potenciál jedinců a jejich schopnost zvládat i ovlivňovat změny a podporuje soudržnou společnost orientovanou na udržitelný rozvoj.
4.1 Vzdělávací systém je inkluzivní a vzájemně prostupný, neselektuje žáky a žákyně v útlém věku na talentované a netalentované a omezuje závislost vzdělávacích drah a výsledků na jejich socioekonomickém zázemí.
4.2 Systém vzdělávání podporuje učitele, učitelky a další vzdělavatele, aby ve vzdělávání dokázali přinášet potřebné změny a převzít roli průvodců účastníků vzdělávání v měnícím se světě. Je otevřený intenzivnímu kontaktu s reálným světem a zapojuje všechny aktéry ve vzdělávání.
4.3 Vzdělávání zajišťuje každému přístup k rozvoji přenositelných kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Systém zahrnuje přiměřený všeobecný základ nezbytný pro další vzdělávání, zapojení do společnosti i pro porozumění vzájemné provázanosti současného světa.
4.4 Systém celoživotního učení je veřejně garantovaný a široce dostupný. Zaměřuje se jak na profesní vzdělávání, tak na vzdělávání v oblasti přenositelných dovedností.
5 Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.
5.1 Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky.
5.2 Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví.
5.3 Systém veřejného zdravotnictví je stabilní, všeobecně dostupný co do kvality i kapacity a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr lékařského i nelékařského personálu se snižuje.
5.4 Zdravý životní styl je podporován s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého života.
5.5 Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými látkami, hlukem a světelným znečištěním. Příslušné limity škodlivých látek a hluku nejsou překračovány.
6 Veřejné investice podporují klíčové funkce kultury a rovný přístup ke kultuře a kreativitě.
6.1 Pro rozvoj kultury jsou zajištěné dostatečné finanční prostředky a posilují se možnosti dlouhodobého finančního plánování kulturních organizací.
6.2 Podporuje se rovnoměrná dostupnost kulturní nabídky, vznik tvůrčích regionálních skupin a příležitosti pro tvorbu v kultuře.
6.3 Kulturní a kreativní odvětví jsou mezioborově provázány jako příležitost pro rozvoj ekonomiky.
2. Hospodářský model
7 Ekonomika následuje světové trendy v oblasti udržitelného rozvoje a domácí sektor je silný.
7.1 Domácí části ekonomiky se rozvíjejí, roste přidaná hodnota jejich výrobků a služeb a zároveň je podporován jejich posun na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce a hodnotovém řetězci.
7.2 Sektor malých a středních podniků roste.
7.3 Zelená a digitální modernizace přispívají k modernizaci české ekonomiky a zajišťují její mezinárodní konkurenceschopnost.
7.4 Zvyšuje se kvalita jak přímých zahraničních, tak i ostatních investic.
7.5 Hospodářství integruje zohlednění environmentálních a sociálních aspektů a aspektů dobré správy (ESG) včetně vztahů v rámci mezinárodního obchodu.
8 Česká republika má dobře fungující a stabilní instituce pro podporu aplikovaného výzkumu a vývoje a pro identifikaci příležitostí v této oblasti.
8.1 Česká republika má stabilní materiální i personální kapacitu výzkumu a vývoje s odpovídající strukturou a zaměřením, do které jak stát, tak podniky investují dostatečné finanční zdroje.
8.2 Roste inovační aktivita podniků, založená zejména na výsledcích domácího výzkumu a vývoje, a rozsah spolupráce mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou.
8.3 Česká republika prochází digitální transformací a flexibilně reaguje na nastupující technologické trendy.
9 Hospodářský rozvoj je odpoután od zvyšování spotřeby přírodních zdrojů a od znečištění životního prostředí.
9.1 Sociálně a ekonomicky udržitelným způsobem se snižují emise skleníkových plynů a uhlíková intenzita ekonomiky.
9.2 Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových toků.
9.3 Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky.
9.4 Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost.
9.5 Vlivem hospodářské činnosti nedochází ke znečištění životního prostředí zejm. vody, půdy, ovzduší a nedochází k degradaci ekosystémů.
10 Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funkční infrastruktura.
10.1 Stát má trvalou kontrolu nad systémem kritické infrastruktury, který je rozvíjen a je schopen čelit rizikům včetně těch vyplývajících z aktuálních bezpečnostních hrozeb a změn klimatu.
10.2 Je zajištěno kvalitní dopravní spojení s ekonomickými, populačními a dopravními centry všech sousedních států.
10.3 Elektrizační síť je připravena na decentralizaci zdrojů včetně komunitní energetiky a zajišťuje distribuci elektrické energie v požadovaném technickém standardu.
10.4 Soustavy centrálního zásobování tepelnou energií jsou transformovány na udržitelné formy prostřednictvím využití energie prostředí, energie z obnovitelných a druhotných zdrojů energie a prostřednictvím snížení energetické náročnosti rezidenčního, veřejného a průmyslového sektoru.
10.5 Navzdory negativním dopadům změny klimatu stát udržuje vysoký standard vodohospodářských služeb a zároveň zvyšuje jejich dostupnost.
10.6 Stát ve spolupráci se soukromým sektorem připravil legislativu a infrastrukturu pro zachytávání, využívání a ukládání uhlíku.
11 Veřejné rozpočty jsou nástrojem realizace dlouhodobých priorit.
11.1 Střednědobý výhled zachovává strukturálně vyrovnané rozpočty, čímž zajišťuje jak stabilizační funkci veřejných rozpočtů, tak jejich dlouhodobou udržitelnost.
11.2 Zvyšuje se efektivita vynakládání veřejných prostředků díky standardnímu využívání nástrojů hodnocení výdajů při tvorbě rozpočtů a monitoringu fiskálních výdajů z pohledu udržitelného rozvoje.
11.3 Fiskální a daňová politika zohledňuje společenské dopady z pohledu udržitelného rozvoje a podněcuje soukromý sektor k rozvoji zelených a sociálních inovací a přispívá k modernizaci ekonomiky na udržitelný hospodářský model.
11.4 Veřejně podporované investice jsou prověřovány z pohledu souladu s klimatickou neutralitou a odolností vůči dopadům změny klimatu a zásadou významně nepoškozovat životní prostředí.
3. Odolné ekosystémy
12 Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodné prostředí pro rozvoj lidské společnosti.
12.1 Optimalizuje se podíl orné půdy, zvyšuje se podíl krajinných prvků a trvalých travních porostů na zemědělském půdním fondu.
12.2 Zvyšuje se ekologická stabilita lesních porostů.
12.3 Snižuje se zábor zemědělské půdy ve městech i volné krajině.
12.4 Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů.
13 Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti.
13.1 Rozmanitost a stabilita biotopů i populací jednotlivých původních druhů rostlin, živočichů a hub se zvyšuje. Je zvrácen úbytek opylovačů.
13.2 Přirozená obnova člověkem významně pozměněných ekosystémů je běžně užívaným postupem.
14 Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody.
14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje.
14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje.
15 Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku.
15.1 Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství.
15.2 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu.
15.3 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí.
15.4 Druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci lesních půd.
4. Obce a regiony
16 Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné.
16.1 Strategické a územní plánování je vzájemně na všech úrovních horizontálně a vertikálně koordinováno.
16.2 Jsou stanoveny a zohledňovány standardy dostupnosti veřejné infrastruktury a základních veřejných služeb; bere se přitom v potaz též jejich přístupnost.
17 Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální nerovnosti.
17.1 Venkovské a periferní oblasti se nevylidňují a jejich populace nestárne více než v urbanizovaných oblastech.
17.2 Stát podporuje sociální inovace na základě regionálních specifik a zvyšuje dovednosti místních obyvatel.
17.3 Jsou podporovány různorodé formy bydlení.
17.4 Integrované přístupy zvyšují kvalitu života pro všechny.
18 Udržitelný rozvoj sídelních útvarů je zajištěn.
18.1 Obce jsou přátelské ke všem věkovým, sociálním a uživatelským skupinám.
18.2 Obce běžně plánují rozvoj společně s veřejností.
18.3 Obce podporují zachování, obnovu a rozvoj hmotného a nehmotného kulturního a přírodního dědictví na svém území.
18.4 Jsou podporovány udržitelné formy cestovního ruchu, zejména v environmentálně citlivých lokalitách.
19 Města a obce omezily emise skleníkových plynů a adaptovaly se na negativní dopady změny klimatu.
19.1 Města a obce předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim přizpůsobit.
19.2 Snižuje se počet a intenzita městských tepelných ostrovů.
19.3 Zvyšuje se tempo renovací všech budov, tak aby bylo dosaženo bezemisního fondu budov.
19.4 Zvyšuje se počet veřejně přístupných prvků modrozelené infrastruktury v městských aglomeracích a vzrůstá jejich propojenost.
19.5 Významně se rozvíjí infrastruktura umožňující aktivní mobilitu.
19.6 Zvyšuje se počet bezemisních a nízkoemisních vozidel a úměrně s tím se rozvíjí příslušná infrastruktura.
19.7 Klesá množství komunálního odpadu ukládaného na skládky. Stoupá množství separátně vytříděného a využitého biologického odpadu.
20 Územní veřejná správa cíleně využívá nástroje pro udržitelný rozvoj municipalit.
20.1 Ústřední státní správa metodicky podporuje a rozvíjí nástroje udržitelného rozvoje municipalit.
20.2 Územní veřejná správa má dostatečné institucionální kapacity pro výkon agendy udržitelného rozvoje.
5. Globální rozvoj
21 Česká republika racionálně, aktivně a s důrazem na národní priority spoluutváří prostředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni Evropské unie.
21.1 Česká republika prosazuje národní a evropské hodnoty a podporuje globální implementaci mezinárodních závazků v oblasti udržitelného rozvoje, sama tyto závazky plní.
21.2 Česká republika na globální úrovni i na úrovni Evropské unie podporuje naplnění Cílů udržitelného rozvoje a specificky Cíle č. 16 Mír, spravedlnost a silné instituce.
21.3 Česká republika zvyšuje informovanost společnosti o problematice globálního rozvoje.
21.4 Česká republika aktivním prosazováním svého postoje posiluje svou přidanou hodnotu pro působení v mezinárodních organizacích (zejména NATO a OSN) a v Evropské unii.
22 Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj.
22.1 Česká republika průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a prosazuje národní priority v oblasti udržitelného rozvoje.
22.2 Česká republika sleduje přeshraniční efekty domácích politik a omezuje negativní vliv těchto politik na globální směřování k udržitelnému rozvoji.
22.3 Česká republika aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální úrovni.
6. Dobré vládnutí
23 Veřejná správa i občanská společnost mají znalosti a dovednosti, jež jim umožňují dobře hrát svou roli v procesu tvorby politik.
23.1 Vzdělávání ve veřejné správy reálně rozvíjí systémové uvažování, schopnost zapojovat veřejnost do tvorby politik a zprostředkovává jak nejnovější vědecké poznatky, tak kontakt se zkušenostmi z jiných zemí.
23.2 Systém vzdělávání a aktivity neziskového sektoru zajišťují rozvoj dovedností, které obyvatelům umožní smysluplné zapojení do tvorby politik.
24 Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k Cílům udržitelného rozvoje reprezentovaným strategickým rámcem Česká republika 2030
24.1 Veřejná správa má dostatečnou institucionální kapacitu k vytváření soudržných politik.
24.2 Instituce veřejné správy formulují dlouhodobé záměry a jejich naplňování řídí pomocí strategických materiálů.
24.3 Veřejné politiky jsou založeny na dostupných znalostech a jsou systematicky posuzovány předem s ohledem na možné dopady na příjemce, vedlejší dopady a dlouhodobé dopady.
24.4 Veřejné politiky jsou systematicky vyhodnocovány jak průběžně, tak zpětně.
25 Data a informace pro potřebu tvorby politik jsou kvalitní, snadno dostupné a umožňují informované rozhodování
25.1 Systém sběru a sdílení dat a informací - respektujíc právo na soukromí a informační sebeurčení subjektů - funguje takovým způsobem, že jsou možné adekvátní analýzy problémů, tvorba variant řešení, ex ante hodnocení dopadů a hodnocení výsledků politik.
25.2 Data a informace veřejné správy jsou obyvatelům dostupné v takové formě, která jim maximálně usnadňuje podíl na tvorbě politik.
25.3 Výzkum výrazně přispívá k tvorbě politik, jak dlouhodobě, tak v návaznosti na bezprostřední poptávku.
26 Inovace v tvorbě veřejných politik jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních
26.1 Funguje systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik.
26.2 Experimentální testování je rozšířenou formou tvorby veřejných politik.
26.3 Deliberace je rozšířenou formou tvorby veřejných politik.
27 Veřejné politiky zvyšují demokratičnost a dlouhodobou efektivitu vládnutí
27.1 Rozhodování o podobě politik je reprezentativní a přímý podíl na rozhodování je nedílnou součástí tvorby politik.
27.2 Veřejná debata nikoho nevylučuje a umožňuje posoudit původ a hodnotu informací.
27.3 Stát dokáže zajistit všem svým obyvatelům přístup ke spravedlnosti a ochraně práv na základě znalosti jejich potřeb a problémů.
27.4 Služby a procesy veřejné správy jsou digitalizovány všude tam, kde to přináší prospěch z hlediska konečných příjemců dané služby či procesu.
27.5 Veřejné zadávání je strategické a v souladu s principy 3E.
27.6 Stát dokáže zajistit bezpečnost.
TISK
i